14 C 357/2022-62 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhal povolení nezbytné cesty přes pozemek žalované (p. č. st. , Anonymizováno, ). Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, (nacházejícím se na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, ) a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , kdy přístup k pozemku a domu je možný pouze přes sousední pozemek, který je ve vlastnictví žalované, neboť vchodové dveře do domu se nachází na východní straně domu. Přístup a příjezd k domu žalobce je možný pouze přes pozemek žalované p. č. st. , Anonymizováno, , který se nachází mezi domy obou účastníků, a který je široký zhruba 3 metry. Žalobce přístup do svého domu přes pozemek žalované po několik desítek let využívá, v minulosti dokonce byla mezi právními předchůdci obou vlastníků pozemků smluvně ujednána smlouva o zřízení věcného břemena. Tato smlouva však byla zřízena pouze inter partes. Mezi účastníky probíhala v poslední době jednání o uzavření smlouvy o věcném břemeni, avšak bezúspěšně. Jelikož přístup k pozemkům žalobce je možný pouze přes pozemek žalované, kdy vchodové dveře do domu jsou rovněž přístupné pouze přes pozemek žalované, domáhá se žalobce povolení nezbytné cesty dle ust. § 1029 občanského zákoníku formou služebnosti odpovídající právu chůze a jízdy. Žalobce si nedostatek přístupu nepřivodil vlastním jednáním, jelikož pozemek žalované nikdy nevlastnil. Povolení nezbytné cesty pak žalované nezpůsobí žádnou škodu, když toto uspořádání trvá již několik desítek let.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že vstup do jejího domu je orientován na jižní stranu, kdy se do domu vstupuje přes pozemek p. č. st. , Anonymizováno, . Žalobce se o vstup do svého domu připravil svojí nedbalostí, když v rámci stavebních úprav prováděných v roce 1987 přesunul vstup na jihovýchodní stranu domu. Původní vstup do domu měl žalobce ze západní strany domu, kdy tato strana domu je přímo napojena na veřejnou komunikaci – , adresa, . Žalobce žalovanou uváděl v omyl, že stavební povolení k provádění úprav získal na základě budoucího odkupu městského pozemku, který je umístěn v sousedství jižní strany p. č. st. , Anonymizováno, . Žalovaná opakovaně povolovala přechod, nikoliv průjezd, žalobci přes svůj pozemek, a to pouze na základě nedbalosti žalobce, který tvrdil, že řeší odkup městského pozemku č. , hodnota, . Žalobce se po uplynutí ústní dohody přišel žalované opět zeptat, zda s ním bude ochotná uzavřít bezplatnou dohodu o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . S tímto žalovaná nesouhlasila z důvodů nedodržování režimu, na kterém se ústně dohodli, a proto, že byla žalobcem uváděna v omyl. Žalovaná se snažila o dohodu se žalobcem od roku 2020, kdy mu nabídla zřízení věcného břemene za náhradu, aby si mohla vybudovat parkování do zahrady, a za podílení se na rekonstrukci pozemku žalované a na pravidelné údržbě. S tím žalobce nesouhlasil. Jelikož žalobce původní vstup do nemovitosti z veřejné komunikace (, Anonymizováno, ulice) zazdil, připravil se vlastním nedbalostním jednáním o vstup do svého domu, kdy dokonce tato stavební úprava nebyla stavebním úřadem zkolaudována. Žalovaná užívá předmětný pozemek k parkování a v případě zřízení nezbytné cesty jí vznikne škody v důsledku omezení vlastnického práva.3. Na základě místního šetření konaného dne , datum, soud zjistil, že žalobce má faktický přístup do domu pouze přes spornou cestu (pozemek). Sporný pozemek je mezi domy obou účastníků, kdy tento pozemek je natolik úzký, že v případě, kdy na tomto pozemku bude parkovat automobil, druhý automobil již neprojede.4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , na kterém se nachází rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a to v katastrálním území a obci , adresa, .5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud dále zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, a pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , na kterém se nachází rodinný dům , Anonymizováno, , a to v katastrálním území a obci , adresa, .6. Z výpisu z katastru nemovitostí ve spojení s geometrickým plánem vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, vyplývá, že sporný pozemek p. č. st. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 je z větší části zastavěn rodinným domem žalované, kdy zbývající nezastavěná část v zásadě tvoří spornou cestu mezi domy obou účastníků. Tento stav je dále ilustrován fotografií založenou na čl. 20 spisu.7. Z nepravomocného rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že příslušný silniční správní úřad obce s rozšířenou působností dospěl k závěru, že na sporném pozemku se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu ust. § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.8. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že rozhodnutím ze dne , datum, byly žalobci povoleny stavební úpravy přízemí objektu č.p. , Anonymizováno, , kdy v rámci tohoto povolení byl přemístěn vstup (nikoliv vjezd) do objektu do jihovýchodního rohu objektu č.p. , Anonymizováno, .9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Sporná přístupová cesta, která je ve vlastnictví žalované, vede mezi domy obou účastníků, kdy výměra sporné cesty tvoří v zásadě celou nezastavěnou plochu pozemku p. č. st. , Anonymizováno, . Sporná cesta je úzká, projede vždy maximálně jeden automobil současně. Ze sporné cesty má žalovaná vchod do svého domu. Žalobce má aktuálně jediný faktický přístup do domu i přilehlého pozemku přes spornou cestu. Žalobce v roce 1987 v rámci rekonstrukce přemístil vchod do domu z , adresa, do protilehlé části domu.11. Podle ust. § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle odst. 2 téhož ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.12. Podle ust. § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.13. Podle ust. § 1021 o. z. vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobci nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek žalované, a to ani jako služebnost odpovídající právu chůze ani jako služebnost odpovídající právu jízdy.15. Soud nezbytnou cestu odpovídající služebnosti práva jízdy nepovolil z důvodů uvedených v § 1032 odst. 1 písm. a) a c) občanského zákoníku. Zejména z místního šetření vyplynulo, jak ostatně dokládá i předložený geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, , že sporná cesta mezi domy účastníků je objektivně velmi úzká. Charakter a rozměry sporné cesty jsou takové, že aby žalobce mohl po tomto pozemku jezdit vozidlem, nebylo by možné pozemek již užívat k žádnému jinému účelu. Aby mohlo vozidlo projet, musela by v zásadě celá část pozemku, vymezeného geometrickým plánem, zůstat volná, prázdná, nevyužitá (k tomu pro dokreslení situace soud odkazuje na email ze dne , datum, (čl. 17 p.v.), který adresoval pr. zástupce žalobce právnímu zástupci žalované). Celková výměra pozemku, na kterém je sporná cesta, je sice větší, avšak naprostá zbývající část je zastavěná rodinným domem. Jinými slovy řečeno, nezastavěná část pozemku st. , Anonymizováno, je z naprosté většiny výměry tvořena právě spornou přístupovou cestou. Pokud by soud právo jízdy povolil, zbylo by žalované ve vztahu k této výměře pouze holé vlastnictví (nuda proprietas), neboť pozemek by nebylo možné využít žádným jiným způsobem. Povolení průjezdu by tak de fakto zatížilo „celý“ pozemek žalované (srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, k § 1032). Škoda na nemovité věci žalované by výrazně převýšila zřejmou výhodu nezbytné cesty ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, neboť žalovaná by si na svém pozemku nemohla ani zaparkovat automobil, kdy současně nemá jinou možnost, kde automobil na svém pozemku parkovat. Hlavní důvod pro nepovolení práva jízdy však soud spatřuje v