17 C 11/2024-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Manželé se společným návrhem doručeným soudu dne 12. 1. 2024 domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství v současné době neplní žádné své funkce a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z manželství se narodily čtyři dosud nezletilé děti, a to , jméno FO, , narozený dne , datum, , , jméno FO, , narozená dne , datum, , , jméno FO, , narozená dne , datum, , a , jméno FO, , narozený dne , datum, .2. Při jednání konaném ve věci dne 18. 6. 2024 manželka na návrhu setrvala v plném rozsahu s tím, že obnovení společného soužití považuje za vyloučené. Manžel však sdělil, že si to rozmyslel a s rozvodem nesouhlasil s tím, že dle jeho názoru není manželství v takovém rozvratu, aby byl potřeba rozvod. Má za to, že jsou s manželkou schopni jako manželé fungovat a že by možná stačilo krátké odloučení, aby se vše uklidnilo.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a jelikož si skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů, podstatné pro rozhodnutí ve věci samé, navzájem neodporují, má zároveň za prokázaný tento skutkový stav:4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Magistrátem města , adresa, (zjištěno z oddacího listu).5. O poměrech nezletilých dětí manželů , jméno FO, , narozeného dne , datum, , , jméno FO, , narozené dne , datum, , , jméno FO, , narozené dne , datum, , a , jméno FO, , narozeného dne , datum, , pro dobu před i po rozvodu manželů bylo rozhodnuto rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, (zjištěno z uvedeného rozsudku).6. Vedení společné domácnosti manželé ukončili dne 15. 3. 2024, když se manžel odstěhoval z posledního společného bydliště rodiny (mezi účastníky nesporné). Minimálně od té doby se manželé zároveň intimně nestýkají, ani jeden nemají nového partnera (zjištěno výslechy manželů).7. Manželka příčiny rozvratu manželství spatřuje v opakovaných hádkách a v tom, že si s manželem přestali rozumět. Zejména jí vadilo to, že se manžel nechtěl účastnit společných aktivit s dětmi, nechtěl jezdit na společné výlety a v domácnosti jí nepomáhal, například odmítal pomáhat vařit (zjištěno výslechem manželky).8. Manžel má naopak za to, že se manželka chce rozvádět proto, že jí o správnosti tohoto kroku přesvědčila její matka. Poslední společnou domácnost manžele vedli v domě manželčiných rodičů, kde manželka s dětmi dosud žije. Manželka pracuje teprve půl roku, předtím byla doma. Manžel pracuje jako řidič autobusu, proto nebýval o víkendech doma a nemohl jezdit na výlety. Vařit skutečně odmítal, ale jen proto, že jím uvařené jídlo dětem nechutnalo. Děti si přejí, aby zůstali s manželkou spolu. Nezletilé děti manželů nemají žádné zvláštní potřeby a manžel ani, nemá pocit, že by se jich rozvod dotkl více, než je u obvyklé u jiných dětí v této situaci (zjištěno výslechem manžela).9. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Na základě ustanovení § 755 odst. 2 OZ nemůže být manželství rozvedeno, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle ustanovení § 755 odst. 3 OZ mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.10. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Soud zjistil, že nejpozději v březnu 2024 došlo k ukončení manželského soužití účastníků, když od té doby nesdílejí společnou domácnost a minimálně od této doby se také intimně nestýkají. Manželka považuje obnovení společného soužití za zcela vyloučené. Vzhledem k tomu, že uvedený stav trvá beze změny, manželé neobnovili manželské soužití a ani se o to nepokusili, přičemž manželka pociťuje hluboký a trvalý rozvrat, dospěl soud k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.11. Byť manžel změnil názor a vyjádřil nesouhlas s rozvodem manželství, dospěl soud k závěru, že není dán žádný ze dvou důvodů uvedených v ustanovení § 755 odst. 2 OZ a není tedy na místě návrhu manželky nevyhovět. Ani jeden z těchto zákonných důvodů manžel netvrdil a zároveň nebyl ani zjištěn provedeným dokazováním. Poměry nezletilých dětí manželů pro dobu po rozvodu manželství jsou upraveny pravomocným rozhodnutím soudu, nezletilé děti manželů nemají žádné zvláštní potřeby, zájem společných nezletilých dětí manželů na zachování manželství není dán žádnými zvláštními důvody. Okolnost způsobení zvlášť závažné újmy manželu nesouhlasícímu s rozvodem v posuzované věci rovněž nebyla prokázána. V důsledku rozvodu fakticky nedojde ke změně životní situace manžela, který již žije odděleně. Stejně tak nebyly prokázány žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Pouhý nedostatek vůle jednoho z manželů rozvést se není důvodem bránícím rozvodu manželství, neboť manželství je dobrovolným svazkem dvou lidí a nelze jiného nutit setrvat v manželství proti jeho vůli.12. Vzhledem k tomu, že jsou ve věci splněny předpoklady rozvodu manželství účastníků dle ustanovení § 755 OZ, přičemž není dána okolnost rozvod vylučující, vyhověl soud návrhu manželky a manželství účastníků rozvedl. Příčinou rozvratu manželství účastníků soud spatřuje v jejich rozdílném pohledu na společné soužití a vedení společné domácnosti, kterou i s ohledem na odstěhování manžela již zjevně nemají ani jeden zájem udržovat.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), když neshledal žádné okolnosti odůvodňující jiné rozhodnutí, než že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.