20 C 289/2024-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 675 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaná je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 (dále jen „osobní automobil“), přičemž toto vozidlo nemělo tři po sobě jdoucí období, tj. v souhrnu od 13. 8. 2021 do 4. 5. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 35 Kč za každý den uvedeného období, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady na upomínání ve výši 300 Kč za každé období (tj. 3 x 300 Kč).2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Proto soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaná byla vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu v období od 5. 5. 2021 do 12. 8. 2021, přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná tak nezaplatila příspěvek ve výši 3 500 Kč, ač k tomu byla žalobkyní vyzvána výzvou ze dne 8. 6. 2023. Náklady na vymáhání činily částku 300 Kč. Tím, že žalovaná ničeho neuhradila, byla opakovaně žalobkyní upomenuta k úhradě dlužné částky ve výši 3 800 Kč (upomínka ze dne 13. 9. 2023 a 13. 10. 2023) a následně i ze strany společnosti spravující pohledávky žalobkyně prostřednictvím výzvy k zaplacení dlužné částky (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 21. 11. 2023, 12. 12. 2023 a 10. 1. 2024). Na tomto stavu se ničeho nezměnilo ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 1. 2024.4. Žalovaná byla vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu v období od 13. 8. 2021 do 31. 10. 2021, přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná tak nezaplatila příspěvek ve výši 2 800 Kč, ač k tomu byla žalobkyní vyzvána výzvou ze dne 8. 6. 2023 a upozorněna na to, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude žalobkyně rovněž požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Tím, že žalovaná ničeho neuhradila, byla následně žalobkyní upomenuta dopisem ze dne 13. 9. 2023 k zaplacení dlužné částky 3 100 Kč, a v několika případech rovněž i ze strany společnosti spravující pohledávky žalobkyně (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 21. 11. 2023, 12. 12. 2023 a 10. 1. 2024). Ničeho se na tomto stavu nezměnilo ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 1. 2024.5. Žalovaná byla vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu v období od 1. 11. 2021 do 4. 5. 2022, přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná tak nezaplatila příspěvek ve výši 6 475 Kč, ač k tomu byla žalobkyní vyzvána výzvou ze dne 8. 6. 2023 a upozorněna na to, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude žalobkyně rovněž požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Tím, že žalovaná ničeho neuhradila, byla žalobkyní následně upomenuta dopisem ze dne 13. 9. 2023 k zaplacení dlužné částky 6 775 Kč, a stejně tak opakovaně i ze strany společnosti spravující pohledávky žalobkyně (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 21. 11. 2023, 12. 12. 2023 a 10. 1. 2024). Ničeho se na tomto stavu nezměnilo ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 1. 2024.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaná povinna zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jejím vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona, přičemž v případě vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 tento činí 35 Kč/den. Součástí příspěvku jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč.7. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala na základě doručení jednotlivých výzev se stanovenou lhůtou k jejich úhradě. Proto soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 675 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.