21 C 10/2024-44 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 100 346,82 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 11. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit celkem ve 21měsíčních splátkách po 5 270 Kč, a to spolu s poplatkem ve výši 61 652 Kč do 11. 8. 2022. Úroková sazba činila 23,28 % ročně. Žalovaná sjednané částky řádně a včas nehradila, kdy poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 11. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, s účinností k 16. 12. 2022, byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná od uzavření smlouvy do postoupení pohledávek uhradila celkem částku 5 500 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu úvěru ve výši 43 500 Kč; dlužný poplatek ve výši 56 846,82 Kč, kapitalizované úroky ve výši 3 516,25 Kč, kapitalizované zákonné úroky ve výši 7 247,28 Kč a dále smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 23,28 % ročně z částky 43 500 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení., právnická osoba, výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení stran zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Právní předchůdce žalobkyně rovněž ověřila z insolvenčního rejstříku, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 11. 2024, ze kterého se žalobkyně; žalovaná se bez předchozí omluvy nedostavila. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), jednáno v jejich nepřítomnosti.4. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost , právnická osoba, o spotřebitelský úvěr - zápůjčku ve výši 49 000 Kč a uvedla podstatné údaje ke své osobě, tj. že je svobodná, bezdětná, žije v nájemním bytě a její dosažené vzdělání je středoškolské. Rovněž uvedla příjmy, které sestávaly z příjmu ve výši 25 000 Kč měsíčně a ostatních příjmů domácnosti ve výši 31 920 Kč a výdajů, které žalovaná vyčíslila na celkovou částku 3 500 Kč měsíčně a externích splátek 3 000 Kč. Uvedené skutečnosti byly ověřeny z 2 výplatních pásek.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 11. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu 49 000 Kč a poplatek ve výši 61 652 Kč. Ze smlouvy se rovněž podává, že zákazník potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, respektive smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále má soud za prokázané, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, že žalovaná zaplatila toliko částku 5 500 Kč. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla mimo jiné obeznámena s tím, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2022. Dále byl upozorněna na to, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatí, tato bude uplatněna soudní cestou.6. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11. 11. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalované a žalobkyní provedeném posouzení, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, tj. jaké má příjmy a výdaje, o čemž mimo jiné učinil žalovaný prohlášení. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 49 000 Kč, který si v hotovosti převzala v den při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit žalobkyni prostřednictvím 21 pravidelných měsíčních splátek s tím, že žalobkyni uhradí celkovou částku 110 652 Kč. Úroková sazba činila 23,28 %. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, když žalobkyni řádně neuhradila předepsané splátky dle stanoveného splátkového kalendáře. Stejně tak se platební morálka žalované nezměnila ani po zaslané předžalobní výzvě.Anonymizovaný odstavec8. Soud tedy v tomto ohledu má za to, že žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla namístě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalované, byť současně (na obecném formuláři) prohlásila, že jsou pravdivé a úplné. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaná s přihlédnutím ke skutečnosti, že je na , Anonymizováno, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , ke kterému má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má toliko obvyklé měsíční výdaje ve výši , částka, , tj. výdaje spojené s bydlením, stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků. Uvedené zjevně neodpovídá reálným nákladům dospělé osoby.9. V souladu s ust. § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku konkrétních podkladů ohledně výdajů žalovaného, doložených za delší časové údobí, v daném případě nemohlo dojít (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Co 25/2021). Stejně tak žalobkyně nevyužila údajů z dostupných evidencí, maje namysli evidence schraňující informace ohledně vedených exekucí k dané osobě, přičemž se tak žádným způsobem nezajímala o placení jiných dluhů, což souvisí i stran nevyžádání si většího počtu výpisů či dokladů, z nichž by byla patrná výše jeho výdajů. Žalobkyně toliko vycházela z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, což lze hodnotit jako kusé zjištění. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost řádně nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odborné péče.10. S ohledem na to, že je výše uvedená úvěrová smlouva absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na vydání částky 43 500 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho nevydala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 22. 6. 2023, když žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu dne 1. 6. 2023, která jí byla dle domněnky dojití dle § 573 o.z. doručena dne 6. 6. 2023; soud vycházel z toho, že žalovaná měla podle výzvy plnit do 15 dnů. Proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení částky 43 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované, která měla ve věci větší procesní úspěch, náklady řízení nepřiznal, neboť jí žádné náklady nevznikly.12. Lhůta k plnění je stanovená podle ustanovení § 160 o. s. ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.