21 C 122/2022-143 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se původně po obou žalovaných domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím s tím, že dne 1.4.1994 uzavřela s žalovaným č., hodnota, nájemní smlouvu na byt číslo , hodnota, , nacházející se v , Anonymizováno, . , Anonymizováno, (resp. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, podlaží) domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, . Tento byt sestává z 1 pokoje, kuchyně, 1 předsíně a příslušenství (koupelna s WC), a to na dobu neurčitou od téhož dne. Jelikož později došlo k tomu, že paní , jméno FO, (uvedená v této smlouvě jako družka žalovaného č., hodnota, a současně jako další nájemce) se z předmětného bytu odstěhovala a jediným uživatelem bytu zůstal žalovaný č., hodnota, , přičemž bylo také třeba upřesnit některé věci v nájemní smlouvě (doplnit osobní údaje p., jméno FO, + opravit nesprávně uvedené , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ), bylo dne 1.10.2001 podepsáno nové úplné znění nájemní smlouvy, v němž se uvádí, že nájem trvá již od 1.1.1994. Následně byl k této nájemní smlouvě dne 29.3.2019 uzavřen dodatek č., hodnota, , kterou byl rozšířen okruh nájemců bytu o , Anonymizováno, , Jméno žalované, resp. žalovanou č., hodnota, - žalovaní se tak stali společnými nájemci a jako takoví jsou povinni společně a nerozdílně plnit povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy. Žalovaní byt bohužel neužívali řádně- zejména neplatili řádně a včas ujednané nájemné ani platby za plnění spojená s užíváním bytu. Od 1.7.2012 měl žalovaný č., hodnota, a posléze také společně a nerozdílně se žalovanou č., hodnota, , hradit nájemné za podlahovou plochu ve výši 1 589 Kč. Toto nájemné tedy lze také považovat za poslední ujednané pro účely určení výše náhrady za užívání bytu po skončení nájmu. Jelikož tedy nájemci na výzvy k úhradě vůbec nereagovali, byla jim zaslána výpověď bez výpovědní doby ze dne 10. 5. 2021 s tím, že nájem končí jejím doručením. Oběma společným nájemcům nájem výpovědí skončil fikcí k 13. 5. 2021 a byt užívají bez právního důvodu. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , s právní mocí ke dni , datum, , o povinnosti byt vyklidit. Prozatím se tak nestalo. Žalovaní tedy byli několikrát upomínáni, ale ani přes uznání dluhu ze strany pana , jméno FO, (uznání částky 14 839 Kč ze dne 31.1.2020) jej nedoplatili a dluží prozatím ke dni podání žaloby částku 60 030 Kč. Žalovaným byla dne 6. 6. 2022 zaslána předžalobní výzva z téhož dne, v této výzvě byli žalovaní vyzváni k uhrazení dluhu ve výši 56 852 Kč s přísl., který jim v souvislosti s předmětnou smlouvou o nájmu bytu vznikl, a to nejpozději do 17. 6. 2022, a zároveň byli upozorněni, že v případě, že dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradí, bude žalobkyně vymáhat toto plnění soudní cestou. V mezidobí do podání žaloby dlužná částka narostla ještě o náhradu za měsíc květen splatnou dne 15. 5. 2022 a červen, splatnou dne 15. 7. 2022. Kromě dlužné částky žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný v průběhu řízení dne , datum, zemřel; usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení ve vztahu k žalovanému zastaveno. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, ve věci byla nečinná. Soud na základě výzvy ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)a o věci rozhodl bez nařízení jednání, kdy vycházel zejména z listin předložených žalobkyní.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14.10.2021, nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1994, z nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2001, dodatku nájemní smlouvy ze dne 29. 3. 2019 a ze dne 10. 12. 2006, z výpočtových listů, z dodatků evidenčního listu a z evidenčního listu ze dne 30. 6 .2012, uznání dluhu ze dne 31. 1. 2020, předžalobní výzvy s doklady o odeslání, výpovědi nájmu s doklady o odeslání a doručení, z rozsudku , Anonymizováno, , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , z listin k postupně zvyšovanému nájemnému (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), vyúčtování služeb za rok 2019-2021 a z faktur č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil skutkový stav tak, jak byl popsán v žalobě s tím, že v zájmu stručnosti na tento odkazuje. Dlužné nájemné ve výši 1 598 Kč nebylo uhrazeno od 5/2019 do 2/2021, celkem tedy ve výši 34 958 Kč, od 6/2021 (když ke skončení nájmu došlo 13. 5. 2021) do 6/2022 dlužná náhrada po skončení nájmu činí 16 975 Kč, nedoplatek za plnění spojená s užíváním bytu za rok 2019 činí 1 745 Kč, za rok 2020 činí 4 516 Kč a za rok 2021 činí 1 836 Kč, tedy 8 097 Kč.4. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2201 a násl., § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), upravujících nájem bytu, přičemž vzal za prokázané, že žalovaná jako nájemce bytu neplnila svou povinnost platit nájemné a zálohy na plnění, poskytovaná s užíváním bytu (tzv. služby) v rozsahu v žalobě vymezeném, tedy za dobu trvání nájemního vztahu jí vznikl dluh sestávající z dlužného nájemného od 5/2019 do 2/2021, celkem tedy ve výši 34 958 Kč a z nedoplatku za plnění spojená s užíváním bytu za rok 2019 ve výši 1 745 Kč, za rok 2020 ve výši 4 516 Kč a za rok 2021 ve výši 1 836 Kč, celkem tedy 8 097 Kč. Po skončení nájmu žalovaná byt nevyklidila a nepředala, za období od 6/2021 do 6/2022 užívala byt bez právního důvodu, za jeho užívání nic neplatila, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila a žalobci jakožto ochuzenému je povinna vydat to, oč se obohatila (ustanovení § 2991 o.z.). Výše bezdůvodného obohacení odpovídá sjednanému nájemnému a úhradám za služby, celkem tedy žalovaná dluží z tohoto titulu žalobkyni částku 16 975 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, neboť žalovaná v řízení nic netvrdila a tudíž ani neprokázala, že by svou povinnost platit nájemné a úhrady za služby za žalobou vymezené období splnila v rozsahu vyšším, než uvádí žalobkyně.5. Nárok na úroky z prodlení se opírá o ust. § 1970 o.z., jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, pokud jde o splatnost úroků, soud vycházel shodně se žalobkyní z nájemní smlouvy, podle které byla splatnost sjednána vždy pozadu do 15. dne následujícího měsíce.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 941,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 002 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 030 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).7. O nákladech řízení ve vztahu k žalovanému ad 1) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť řízení bylo zastaveno.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.