ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2024:25.C.322.2024.1 Datum: 2024-11-28 Předmět: O zaplacení 23 960 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["veřejný rejstřík""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: O zaplacení 23 960 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/20)
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 23 960 Kč s příslušenstvím s odůvodněním na to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále pouze „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, včetně jejího dodatku ze dne , datum, a ze dne , datum, , kterými došlo k navýšení úvěrové částky, na základě kterých byl původní věřitelkou žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal původní věřitelce vrátit společně se sjednaným příslušenstvím, kdy celková částka k vrácení byla stanovena částkou 23 300 Kč, nejpozději do , datum, . Žalovaný jistinu úvěru včetně jejího příslušenství včas a řádně nesplatil, s jejich zaplacením se dostal do prodlení, kdy žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, se po něm podanou žalobou domáhá zaplacení jednak nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, nesplacených úroků ve výši 3 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 660 Kč a úroků z prodlení z uvedené částky počínaje od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci byl v průběhu soudního řízení nečinný.3. Soud ve věci jednal a věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání.4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně jejího dodatku ze dne , datum, a ze dne , datum, , včetně obchodních podmínek; výpisem z běžného účtu ze dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , kterou byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomínán.5. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě zkoumala a zejména ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru majetkové poměry žalovaného, a to v době před uzavřením smlouvy o úvěru, včetně změny závazku spočívající v navýšení úvěru, již v žalobě žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr a za tímto účelem navrhovala, aby soud pro případ, pokud shledá z uvedeného důvodu smlouvu o úvěru jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení.6. Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalovaným uzavřena dne , datum, smlouva označená jako smlouva o úvěru, včetně jejího dodatku ze dne , datum, a ze dne , datum, , kterými došlo k navýšení úvěrové částky, na základě kterých byly původní věřitelkou žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal původní věřitelce vrátit společně se sjednaným příslušenstvím, kdy celková částka k vrácení byla stanovena částkou 23 300 Kč, nejpozději do , datum, . Peněžní prostředky byly žalovanému co do výše 20 000 Kč poskytnuty, a to formou bezhotovostního převodu, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, nedošlo. Poté byla pohledávka podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odst. 1.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.15. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při po