32 C 214/2024-19 — Okresní soud v Děčíně

1. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.2. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedl, že se žalovaným uzavřel nájemní smlouvu dne 21. 6. 2022, na základě které se žalovaný zavázal hradit nájemné 11 279 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 221 Kč. Žalovaný neuhradil nájem a zálohy na služby za květen 2024 ve výši 16 500 Kč, nedoplatek za vyúčtování za dodávky tepla a vody za rok 2023 ve výši 19 132 Kč a za rok 2024 ve výši 8 728 Kč. Celkem žalovaný dluží 44 360 Kč, po odpočtu kauce ve výši 13 500 Kč činí dluh částku 30 860 Kč, kteroužto žalovaný uznal a zavázal se ji hradit ve splátkách, které ale nehradil.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Nájemní smlouvou ze dne 21. 6. 2022, ve znění dodatku ze dne 25. 3. 2023 se žalobce zavázal přenechat k dočasnému užívání bytovou jednotku č. , hodnota, v 2. nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, a nájemce se zavázal hradit 16 500 Kč měsíčně, z toho nájemné 11 279 Kč měsíčně, dále služby spojené s užíváním bytu, a to zálohově elektřinu ve výši 1 540 Kč, 300 Kč plyn, 1 900 Kč voda a 1 481 Kč topení, což soud zjistil z nájemní smlouvy a předmětného dodatku.5. Z uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 21. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný písemně uznal svůj dluh ve výši 44 360 Kč co do důvodu a výše, tedy dluh ze smlouvy o nájmu ze dne 21. 6. 2022 uzavřené mezi účastníky řízení, sestávající se z nájemného na měsíc květen 2024 ve výši 16 500 Kč, nedoplatek vyúčtování za teplo a vodu za rok 2023, ve výši 19 132 Kč a za rok 2024 ve výši 8 728 Kč, přičemž dlužnou částku ve výši 30 860 Kč po odpočtu složené kauce ve výši 13 500 Kč se zavázal uhradit ve splátkách po 7 715 Kč ke každému 30. dni v měsíci počínaje květnem 2024 s tím, že pro případ prodlení se splátkou se stává splatný celý dluh.6. Jelikož žalovaný uznal co do důvodu i výše svůj dluh, vychází soud dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ze zákonné domněnky existence a trvání dluhu, která v řízení nebyla vyvrácena. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu dle § 2201 a násl. ve spojení s § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“), kdy povinností žalovaného bylo dle § 2247 o.z. hradit nájemné a poplatky za služby spojené s užíváním bytu. Dluh na nájmu a službách po odpočtu kauce činí 30 860 Kč, když žalovaný dluh v této výši uznal. Jelikož dle ujednání účastníků žalovaný neuhradil ani první splátku, stal se následujícím dnem splatný celý dluh.7. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl, současně vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 818,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 235 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 860 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 663,20 Kč.