6 C 18/2024-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 3 072 Kč s tím, že žalovaná ve dnech 17. 1. 2022 (linkou , Anonymizováno, ), 2. 8. 2022 (linkou , Anonymizováno, ) a 22. 7. 2022 (linkou , Anonymizováno, ) cestovala pomocí hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž kontrolorovi žalobkyně se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení jak jízdného ve výši 24 Kč za každou jízdu, tak tzv. přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každou jízdu, celkem 3 072 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud má za prokázané, že žalovaná bez platné jízdenky cestovala hromadnou dopravou žalobkyně, přičemž se neprokázala kontrolorovi žalobkyně platným jízdním dokladem. Tento skutkový stav soud zjistil z příslušného hlášení o porušení tarifních přepravních podmínek žalobkyně, která byla podepsána žalovanou a pověřeným pracovníkem žalobkyně. Dále vzal soud za prokázané, že v případě, že cestující, který použil veřejnou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní, se neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné podle tarifu a přirážku ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 3 072 Kč, neboť žalovaná byla přepravována pomocí hromadné dopravy provozované žalobkyní a neprokázala se platným jízdním dokladem.Podle § 2550 a násl. o. z. uzavřel cestující smlouvu o přepravě již vstupem do dopravního prostředku, čímž mu současně vzniká povinnost zaplatit dopravcem stanovené jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, je cestující, který se neprokáže na vyzvání oprávněného pracovníka dopravce platnou jízdenkou, povinen zaplatit vedle stanoveného jízdného též postih ve výši stanovené přepravními podmínkami dopravce. Výše přirážky nesmí přesahovat částku 1 500 Kč ( § 37 odst. 6 tohoto zákona).Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, aniž by zaplatila jízdné a při kontrole dokladů předložila platnou jízdenku. Vedle povinnosti zaplatit stanovené jízdné jí tak v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 266/1994 Sb. a prováděcích předpisů vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jak jízdné za 3 jízdy, tak přirážku k jízdnému za každou jízdu ve výši 1 000 Kč. Protože žalovaná tuto částku žalobkyni neuhradila, shledal soud podanou žalobu důvodnou a s ohledem na shora uvedené skutečnosti mu v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném od 1. 7. 2014/, dále z náhrady 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč /podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ve znění platném od 1. 7. 2014/, 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení pak činí částku 1 489 Kč. , adresa, k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.