13 C 119/2025-49 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném nacházejícím se pod adresou , adresa, .Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, : , Anonymizováno, nacházejícího se pod adresou , adresa, a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby, což vyplývá též i z uzavřené smlouvy č. , hodnota, , č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, : , Anonymizováno, nacházejícího se pod adresou , adresa, .Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách za období od 31. 5. 2023 do 25. 8. 2023, kdy vyúčtování skončilo nedoplatkem 15 111,75 Kč a splatnost částky byla stanovena na 12. 9. 2023, což žalovaná neuhradila. Dále za období 26. 8. 2023 do 9. 2. 2024, rovněž vyúčtování skončilo nedoplatkem 46 382,29 Kč se splatností 27. 2. 2024, což rovněž žalovaná neuhradila. Dále soud zjistil, že žalobkyně dne 14. 2. 2024 provedla odpojení elektřiny v odměrném místě, za což bylo vyúčtováno 907,50 Kč se splatností 28. 2. 2024, což žalovaná rovněž neuhradila a dále žalované byly zaslány dvě upomínky k uhrazení dlužných částek, které žalovaná rovněž neuhradila.Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.Soud dospěl k následujícím právním závěrům.Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení poplatku za odpojení elektřiny a za zaslání dvou upomínek žalované.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 948 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 976 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 377 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.