13 C 149/2025-34 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na jejímž základě žalovaný převzal na svůj účet peněžní prostředky v částce 12 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 13. 8. 2023, když úvěr byl poskytnut 14. 7. 2023. Žalovaný dluh řádně a včas nesplácel. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, smlouvou o postoupení pohledávek dne 10. 10. 2024.2. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, zde žalobkyně uvedla, že žalovaný byl prověřen v databázích ISIR, CEE, ERKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na výzvu soudu, v jakém rozsahu a jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a jak konkrétně byly zjištěné informace právním předchůdcem žalobkyně ověřovány, žalobkyně již nereagovala.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 14. 7. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit do 13. 5. 2023.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne 20. 10. 2024 vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vůči žalobkyni.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, jejíž součástí je přehled postupovaných pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2024 se zjišťuje, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobkyni. Žalovanému bylo toto oznámení zasláno ještě téhož dne.9. Z potvrzení o provedené transakci vyplývá, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, zaslána částka 12 000 Kč, a to dne 14. 7. 2023.10. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy shora specifikované, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 13. 8. 2023. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky převzal, daná částka mu byla zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný však jistinu ani poplatek řádně a včas, ve lhůtě splatnosti neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaný žádným způsobem nereagoval.11. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.16. Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.19. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla zkoumána v databázích shora uvedených, ale již nebylo doloženo, co zjistila o poměrech žalovaného, co do příjmů a výdajů, kdy náhled do uvedených databází takového informace neposkytuje a poskytnout ani nemůže. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrhu.23. Pokud žalovanému byla vyplacena žalovaná částka celkem 12 000 Kč, což bylo prokázáno, je pak povinen tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., vrátit žalobkyni.24. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, bylo rozhodnuto výrokem I. o jeho povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalovaného na žalobkyni.25. Jelikož se žalovaný dosud nedostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu nenáleží žalobkyni ani úrok z prodlení, neboť jak bylo uvedeno žalovaný se v prodlení dosud neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinen hradit úrok z prodlení.26. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému uhradit toliko částku 12 000 Kč, která představuje nezaplacenou jistinu a ve zbytku pak soud žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 855 Kč, přičemž tato částka představuje 37,97 % z její c