13 C 161/2025-48 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , za období od 6. 9. 2022 do 13. 4. 2024; od 14. 4. 2023 do 22. 8. 2023 a za smluvní pokutu za období od 22. 8. 2023 do 6. 3. 2025.Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 4. 8. 2022 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla sjednána na dobu 30 měsíců od data účinnosti smlouvy, tj. od 9. 8. 2022. Strany si ujednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v částce 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Pro případ opakovaného porušení platební povinnosti žalované a s tím souvisejícího následného přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, bylo ujednáno oprávnění žalobkyně naúčtovat smluvní pokutu ve výši 800 Kč zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou žalobkyni neodebíráním nasmlouvané elektřiny za každý kalendářní měsíc i jeho část až do konce doby trvání smlouvy.Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek za fakturační období od 6. 9. 2022 do 13. 4. 2023, kdy k úhradě zbývá doplatit částku 15 969,40 Kč a 100 Kč za smluvní pokutu za nezaplacení žalované faktury VS , var. symbol, . Dále zbývá doplatit částku 4 930,36 Kč na základě opravného daňového dokladu VS , var. symbol, ze dne 9. 10. 2023, představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za fakturační období od 14. 4. 2023 do 22. 8. 2023 a dále vzhledem k tomu, že žalobkyně ukončila dodávku elektřiny ke dni 22. 8. 2023, je žádáno po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 200 Kč za období od 22. 8. 2023 do 6. 3. 2025, tedy za 19 měsíců po á 800 Kč.Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Jelikož vystavenou fakturu nezaplatila, vznikla jí povinnost uhradit též smluvní pokutu za prodlení.Oznámením o přerušení dodávky elektřiny, bylo takto vůči žalovanému učiněno dopisem ze dne 21. 7. 2023. Dopisem ze dne 3. 9. 2023 bylo žalované oznámeno odstoupení od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny.Upomínkami ze dne 28. 6. 2023 a 29. 6. 2023 byla žalovaná upozorněna na dluh vůči žalobkyni a vyzvána k jeho zaplacení.Z předžalobní upomínky z 25. 5. 2023 vyplývá, že žalovaná byla tímto dopisem vyzvána k zaplacení dluhu a taktéž výzvou k úhradě pohledávky před podáním žaloby z 9. 1. 2024, když tato písemnost byla žalované zaslána dne 10. 1. 2024 jak plyne z poštovního podacího archu , právnická osoba, .Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 622 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 444 Kč a nákladů zastoupení advokátem, a to odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1, písm. c.) bod 3 a § 11 odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2024, třech režijních paušálů po 100 Kč, dle § 14b odst. 6, písm. a) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.