13 C 174/2025-28 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společností , právnická osoba, , na žalobkyni, a to následným dalším postoupením dle smlouvy ze dne 27. 8. 2024. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale žalovanou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému 20 000 Kč v platbách 15 000 Kč dne 20. 11. 2022 a 5 000 Kč, dne 22. 11. 2022, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný ke dni podání žaloby z poskytnutých finančních prostředků ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalující stranou.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi , právnická osoba, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 16. 8. 2024 a pohledávka za žalovaným byla postoupena na právního předchůdce pohledávky žalobkyně a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Součástí smlouvy je přehled postoupených pohledávek.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno o postoupení původním věřitelem, a to dopisem ze dne 7. 9. 2024. Žalovanému bylo toto oznámení zasláno ještě téhož dne, jak plyne z podacího lístku , právnická osoba, .7. Z potvrzení o provedené platbě z 20. 11. 2022 vyplývá, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, zaslána částka 15 000 Kč, a to dne 20. 11. 2022 a dne 22. 11. 2022 částka 5 000 Kč.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby vyplývá, že žalovaný byl dopisem ze 7. 9. 2024 vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, kdy žalovaný byl vyzván k zaplacení neuhrazené jistiny a nákladů právního zastoupení, tedy všech nákladů a sankcí do tří dnů na příslušné číslo účtu.9. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, kterou však není žalobkyně schopna doložit, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši celkem 20 000 Kč. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky převzal, daná částka nu byla zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný, přes výzvu k zaplacení půjčené finanční prostředky neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., a následně na žalobkyni. O tomto byl žalovaný vyrozuměn. Na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaný žádným způsobem nereagoval.10. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že jednak ani nemá k dispozici uzavřenou předmětnou smlouvu, ani není schopna ji doložit a zaplacení nároku je z titulu bezdůvodného obohacení, když navíc na výzvu soudu stran toho, jak konkrétně byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru, nereagovala. Za tohoto stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr a na takovýto právní úkon, který byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným učiněn soud hledí jako na neplatný a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrh.20. Pokud žalovanému byla vyplacena žalovaná částka celkem 20 000 Kč, což bylo prokázáno, je pak povinen tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., vrátit žalobkyni.21. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, bylo rozhodnuto výrokem I. o jeho povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalovaného na žalobkyni.22. Jelikož se žalovaný dosud nedostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu nenáleží žalobkyni úrok z prodlení, neboť jak bylo uvedeno žalovaný se v prodlení dosud neocitl. Pokud jde totiž o splatnost a povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinen hradit úrok z prodlení.23. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému uhradit toliko částku 20 000 Kč, která představuje nezaplacenou jistinu a ve zbytku, pokud jde o příslušenství pohledávky, pak soud žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3, zák. č. 99/1963 Sb., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplacené