13 C 231/2025-31 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že pohledávka za žalovanou byla postoupena společností , právnická osoba, , na žalobkyni, a to následně dalším postoupením dle smlouvy ze dne 6. 12. 2024. Žalobkyně požaduje po žalované dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale žalovanou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované 20 000 Kč dne 21. 7. 2023, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná ke dni podání žaloby z poskytnutých finančních prostředků ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy přeloženými žalující stranou.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi , právnická osoba, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 6. 12. 2024 a pohledávka za žalovanou byla postoupena na právního předchůdce pohledávky žalobkyně a dále ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou z 12. 12. 2024. Součástí smlouvy je přehled postoupených pohledávek.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení původním věřitelem, a to dopisem ze dne 26. 12. 2024. Žalované bylo toto oznámení zasláno ještě téhož dne, jak plyne z podacího lístku , právnická osoba, .7. Z potvrzení o provedené platbě z 21. 7. 2023 vyplývá, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla žalované na její účet č. , č. účtu, zaslána částka 20 000 Kč, a to dne 21. 7. 2023.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby vyplývá, že žalovaná byla dopisem ze dne 26. 12. 2024 vyzvána k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, kdy žalovaná byla vyzvána k zaplacení neuhrazené jistiny a nákladů právního zastoupení, tedy všech nákladů a sankcí, a to do tří dnů na příslušné číslo účtu, z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .9. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou dle tvrzení žalující strany není tato schopna doložit, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky převzala, daná částka jí byla zaslána na její bankovní účet. Žalovaná, přes výzvu k zaplacení zapůjčené finanční prostředky neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a následně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaná žádným způsobem nereagovala.10. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ust. § 86 odst. 1, zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici předmětnou smlouvu ani není schopna ji doložit a zaplacení nároku je žalováno z titulu bezdůvodného obohacení, rovněž není schopna doložit, jak konkrétně byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru. Za tohoto stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr a na takovýto právní úkon, který byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou učiněn, soud hledí jako na neplatný a k této neplatnosti bylo přihlédnuto bez návrhu.20. Pokud žalované byla vyplacena žalovaná částka ve výši celkem 20 000 Kč, což bylo prokázáno zprávou , Anonymizováno, a. s., že dne 21. 7. 2023, byla na účet žalované připsána platba 20 000 Kč, je pak povinna tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., vrátit žalobkyni.21. Jelikož žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, bylo rozhodnuto výrokem I. o její povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalované na žalobkyni.22. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dosud nedostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu nenáleží žalobkyni úrok z prodlení, neboť jak bylo uvedeno žalovaná se v prodlení dosud neocitla. Pokud jde totiž o splatnost a povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaná s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinna hradit úrok z prodlení.23. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované uhradit toliko částku 20 000 Kč, která představuje nezaplacenou jistinu a ve zbytku, pokud jde o příslušenství pohledávky, pak soud žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3, zák. č. 99/1963 Sb., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů ří