13 C 82/2025-70 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému byl poskytnut úvěr dne 28. 8. 2022, když došlo k uzavření smlouvy o kontokorentu č. , Anonymizováno, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalovaný svého oprávnění vyčerpat úvěr využil a následně však po vyčerpání úvěru neplnil náležitosti stanovené smlouvou a dlužnou částku neuhradil dle smlouvy a všeobecných obchodních podmínek. Účet žalovaného vykazoval nepovolený záporný zůstatek a na výzvu k úhradě podanou žalobkyní, nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalobkyně prohlásila všechny pohledávky žalovaného z poskytnutého úvěru ke dni 28. 6. 2024 za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého jeho závazku. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 21 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku do 26. 7. 2024 ve výši 2 643,59 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení do 26. 7. 2024 ve výši 177,78 Kč a dlužných poplatků 1 650 Kč.Stanovisko žalovaného k žalobě se nepodařilo soudu zjistit, neboť se ve věci nevyjádřil. Ve věci zůstal v průběhu celé věci nečinný a za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Dle provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 28. 8. 2022 uzavřena smlouva o kontokorentu č. , Anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit 20 000 Kč. Žalovaný nesplnil náležitosti uzavřené smlouvy, řádně a včas nezaplatil dlužnou částku žalobkyni a ta se po právu domáhá zaplacení dlužné nesplacené jistiny úvěru, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně před uzavřením úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, posouzením příjmové i výdajové stránky žalovaného, včetně zadluženosti žalovaného, jeho rizikovosti a záznamu v příslušných registrech, dle ustanovení § 86 odst. 1, zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném, kdy žalobkyně posuzovala žádost žalovaného.Po právní stránce soud posoudil mezi účastníky vzniklý právní vztah, dle ustanovení § 2395 a násl., zák. č. 89/2012 Sb., o. z., když vzniklý právní vztah mezi účastníky se zároveň řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že smlouva o kontokorentu byla mezi účastníky platně uzavřena, žalobkyně doložila a prokázala, že dostála své povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru (§ 86 odst. 1 v návaznosti na § 75 zák. č. 257/2016 Sb.), náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil ustanovení mezi účastníky uzavřené smlouvy, konkrétně nedodržel vrácení poskytnutého úvěru spolu s úroky a náklady, ocitl se tak v prodlení a žalobkyně má proto právo též na úrok z prodlení, dle § 1970 o. z., kdy výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 358 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 906 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 650 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.