14 C 390/2024-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 240 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 15. 3. 2023 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 2 700 Kč. Téhož dne žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o dalších 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 493 Kč, avšak neuhradil ničeho. Proto se žalobkyně kromě dlužné částky rovněž domáhá uhrazení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 847 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 3. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 700 Kč. Ze smlouvy o dočerpání pak má soud za prokázáno, že žalobkyně téhož dne žalovanému poskytla další částku 2 700 Kč. Z bankovního výpisu má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanému částku ve výši 5 400 Kč zaslala na bankovní účet.4. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jako smlouvu o zápůjčce, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce jsou absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, když majetkovou situaci žalovaného nijak nezkoumala., právnická osoba, ohledem na to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na zaplacení částky 5 400 Kč, představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu. Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinen vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho neuhradil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.