14 C 83/2025-14 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovaným došlo dne 15. 6. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru (pozn. správně zápůjčce), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný však na úvěru ničeho nezaplatil. Žalobkyně se domáhá pouze zaplacení poskytnuté jistiny úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 28. 3. 2017 uzavřena další smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Ani tuto částku však žalovaný neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 15. 6. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením.4. Dále má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 28. 3. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením.5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 6. 2017 a ze dne 28. 3. 2017. V dané věci byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 15. 6. 2017 a dne 28. 3. 2017 tyto částky poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.