15 C 378/2024-41 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 38 972,25 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřených úvěrových smluv. Mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 5.10.2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku byla žalovaná povinna splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátku dne 5.12.2022. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 10 977,05 Kč, úrokem ve výši 768,72 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 725 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 988,66 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1 928,58 Kč, smluvní pokutou ve výši 9 000 Kč a příslušenstvím. Mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovanou byla dále dne 7.6.2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 929 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku byla žalovaná povinna splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, poslední splátku dne 7.8.2022. Žalovaná dlužnou částku řádně nesplácela. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 3 025,50 Kč, úrokem ve výši 94,91 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 1 394,73 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 264,51 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 512,35 Kč, smluvní pokutou ve výši 5 292,24 Kč a příslušenstvím.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.5. Z žádosti o úvěr ze dne 7.6.2021 soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru s tím, že je na mateřské/rodičovské dovolené, kdy její celkové příjmy jsou tvořeny rodičovským příspěvkem ve výši 12 823 Kč, její měsíční výdaje jsou tvořeny náklady na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč, náklady na dopravu ve výši 6 320 Kč a splátkami stávajících půjček ve výši 1 200 Kč. Žalovaná bydlí u rodičů, je svobodná, má jedno vyživované dítě. Žalovaná doložila příjem výpisem z bankovního účtu.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 7.6.2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.7. Z žádosti o úvěr ze dne 5.10.2021 soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru s tím, že je na mateřské/rodičovské dovolené, kdy její celkové příjmy jsou tvořeny rodičovským příspěvkem ve výši 9 380 Kč, její měsíční výdaje jsou tvořeny náklady na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč, náklady na dopravu ve výši 6 320 Kč a splátkami stávajících půjček ve výši 1 830 Kč. Použitelný příjem tak činí 230 Kč. Žalovaná bydlí u rodičů, je svobodná, má jedno vyživované dítě. Žalovaná doložila příjem výpisem z bankovního účtu.8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 5.10.2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.9. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.10. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.15. Smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná jako spotřebitel, právní předchůdce žalobkyně byl proto povinen před uzavření smlouvy zkoumat úvěruschopnost dlužníka.16. Právní předchůdce žalobkyně vycházel v obou případech ze žádosti o úvěr. V obou případech žalovaná uvedla, že je na rodičovské/mateřské dovolené, kdy jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 9 380 Kč, resp. 12 823 Kč. Náklady na bydlení a energie jsou uváděny ve výši 1 000 Kč, což se jeví jako zcela nedůvěryhodné. Nelze pominout, že žalovaná má nezletilé dítě. Výdaje žalované nejsou žádným způsobem ověřeny, právní předchůdce žalobkyně ověřoval pouze příjem žalované z výpisu z bankovního účtu, kdy je nutno uvést, že údaje zde uvedené neodpovídají údajům uváděným v žádostech o úvěr. Na ověřování nákladů žalované právní předchůdce žalobkyně zcela rezignoval. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že v případě smlouvy o úvěru ze dne 5.10.2021 sám právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že použitelný měsíční příjem žalované činí 230 Kč. Přesto žalované poskytl úvěr, kde se zavázala splácet částku 1 992 Kč.17. Na základě takto zjištěných skutečností tak nemohl právní předchůdce žalobkyně učinit závěr, že žalovaná je schopna úvěry splácet.18. Uzavřená smlouva o úvěru je proto dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.19. Poskytnuté peněžní prostředky tak byly žalované poskytnuty bez právního důvodu, čímž