19 C 362/2024-50 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.6.2024 domáhala na žalované zaplacení částky 7 481,93 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobkyně č. , hodnota, na částku 7 481,93 Kč se splatností dne 2.5.2023 a dodávané žalobkyní do odběrného místa , adresa, v období od 11.5.2022 do 14. 4. 2023.2. Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 1 207,71 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobkyně č. , hodnota, na částku 1 207,71 Kč se splatností dne 13.11.2023 a dodávané žalobkyní do odběrného místa , adresa, v období od 15.4.2023 do 25.10.2023.3. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 907,50 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu smluvního poplatku za odpojení dle ustanovení všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a ceníku žalobkyně.4. Žalobkyně rovněž požadovala úhradu částky ve výši 5 x 240 Kč za zaslání upomínek k úhradě dlužné částky, když tuto částku účtuje v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, které byly pro žalovanou závazné.5. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně žalobkyně s žalovaným k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.6. Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9.5.2022, daňové doklady uvedené v žalobě, obchodní podmínky žalobkyně) má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyní dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu vyúčtovanou shora uvedenými daňovými doklady v částce 7 481,93 Kč se splatností dne 2.5.2023 za období od 11.5.2022 do 14. 4. 2023 a v částce 1 207,71 Kč se splatností dne 13.11.2023 za období od 15.4.2023 do 25.10.2023 žalovaná dosud neuhradila. Požadavek na zaplacení těchto částek je proto při absenci důkazu o zaplacení oprávněný.7. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny upravené v ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kdy takovou smlouvou se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.8. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za odpojení v částce 907,50 Kč, tak rovněž oprávněnost tohoto nároků žalobkyně prokázala, když oprávnění požadovat tento poplatek plyne z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a ceníku žalobkyně.9. Pokud jde o nárok na úhradu částky ve výši 5 x 240 Kč v souvislosti se skutečností, že žalobkyně zaslala žalované upomínky k úhradě dlužné částky, tak soud má z obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu za prokázané, že smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou se rovněž řídil ustanoveními Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny (dále jen , Anonymizováno, ), o nichž žalovaná ve smlouvě prohlásila, že se s nimi seznámila. Dle jejich části týkající se poplatků je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni poplatek (smluvní pokutu) za každou jednotlivou písemnou upomínku splatné platby. Žalobkyně soudu doložila, že takovou upomínku vůči žalované v pěti případech důvodně uplatnila. Proto i tento nárok posoudil soud jako oprávněný.10. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároků v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla ode dne po datu splatnosti daňového dokladu v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je jeho požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 15 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl.12. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.13. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..