ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2025:19.C.58.2025.51 Datum: 2025-06-30 Předmět: o 18 330 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 18 330 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."])
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30.12.2024 ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne 18.6.2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 330 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2024, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ), na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 600 Kč, který byl následně navýšen až na částku 15 300 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 3 030 Kč do 26.2.2024. Žalovaný však doposud ničeho nezaplatil. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne , datum, se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě předložených listin pak soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.Ze smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2024 a dodatků č. , hodnota, ze dne 27.1.2024, č. , hodnota, ze dne 16.2.2024, č. , hodnota, ze dne 20.2.2024, č. , hodnota, ze dne 22.2.2024 a č. 5 , Anonymizováno, dne 26.2.2024 ve spojení s výpisem z účtu má soud za prokázané, že na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému původním věřitelem (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) poskytnut převodem na účet žalovaného úvěr v celkové výši 15 300 Kč (platbami poukázanými na účet žalovaného č. , č. účtu, ze dne 27.1.2024 v částce 5 600 Kč, dne 27.1.2024 v částce 4 800 Kč, dne 16.2.2024 v částce 500 Kč, dne 20.2.2024 v částce 1 600 Kč, dne 23.2.2024 v částce 1 400 Kč a ze dne 26.2.2024 v částce 1 400 Kč), který se žalovaný zavázal v původní výši 5 600 Kč zaplatit společně s úrokem v původní výši 1 159 Kč původně do 26.2.2024 a v důsledku dodatků ke smlouvě v nové výši 15 300 Kč s úrokem ve výši 3 030 Kč do 26.2.2024.Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Ač byla žalobkyně soudem v průběhu řízení upozorňována na absenci tvrzení a označení důkazů o tom, zda a jakým způsobem ověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně sice v podání ze dne 18.6.2025 taková tvrzení poskytla (že původní věřitel využil informace z dlužnických registrů, úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a úvěrové historie) žádné důkazy o těchto skutečnostech však žalobkyně soudu neposkytla, když uvedla, že příslušnou dokumentací nedisponuje. Soud proto dovodil, že původní věřitel poskytnul žalovanému úvěr (postupně navyšovaný) v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl tak k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy (ve znění jejích dodatků č. , hodnota, až 5).V situaci, kdy žalobkyně prokázala, že na ni byly závazky žalovaného vůči původnímu věřiteli postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tedy částku 15 300 Kč.S ohledem na nemožnost zkoumat poměry žalovaného, soud uložil žalovanému platební povinnost v řádné zákonné lhůtě plynoucí z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..Ve zbývajícím rozsahu (ohledně částky 3 030 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 330 Kč od 27.2.2024 do zaplacení) však byl soud nucen žalobu jako nedůvodnou zamítnout.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce byl úspěšný v 83 %, žalovaný pak v 17 % předmětu sporu. Žalobce má tedy právo na náhradu 66 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 2 252 Kč, z níž 66 % tvoří částka 1 486 Kč.