20 C 230/2024-34 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 26 656,44 Kč s přísl. s odůvodněním, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .), došlo dne 8. 4. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kdy na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 609 Kč a paušální ceny za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, tedy úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 380 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradu za umožnění platby splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 160 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 302 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč nejpozději do 8. 6. 2023. Žalovaná uhradila celkem 1 600 Kč, kdy se zbytkem je v prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni a tato nyní požaduje po žalované úhradu neuhrazené jistiny ve výši 11 179,38 Kč, úroku ve výši 528,64 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 453 Kč, dlužné poplatky za administrativní činnost ve výši 1 535,27 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 005,71 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 954,44 Kč, úroku za období od 9. 6. 2023 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny ve výši 520,44 Kč, zákonného úroku z prodlení do 11. 7. 2023 ve výši 1 003,67 Kč a rovněž úroků z úvěru ve výši 8,00 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 11.179,38 Kč od 12.07.2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00 % p.a. z částky ve výši 11.708,02 Kč od 12.07.2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Při splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 4. 2022 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v částce 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala předmětnou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a uhradit 609 Kč jakožto úroky, částku 5 880 Kč jakožto poplatek za poskytnutí úvěru, částku 1 653 Kč jakožto náklady za vyhodnocení úvěrového případu a částku 2 160 Kč za hotovostní inkaso plateb v místě bydliště. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku 22 302 Kč a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč, nejpozději do 8. 6. 2023. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, maximálně však 500 Kč za prodlení s každou jednou splátkou.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 8. 4. 2022 žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě všech dlužných částek v celkové výši 29 012,53 Kč, a to do 16. 11. 2023. O odeslání svědčí podací lístek ze dne 2. 11. 2023.8. Usnesením ze dne 5. 3. 2025, č.j. 20 C 230/2024-21 soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem a v jaké intenzitě byla u žalované zkoumána úvěryschopnost a jaké informace byly k této skutečnosti poskytovatelem úvěru získány a k tomuto tvrzení předložila důkazy s tím, že v opačném případě může být se svojí žalobou neúspěšná. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala doplněním žaloby ze dne 31. 3. 2025, v němž uvedla, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a že tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 07.02.2022 a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy, výplatních pásek, mzdového výměru a poštovní poukázky. Žalobkyně současně uvedla, že příjmy žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně ze shora uvedených dokumentů, jež žalobkyně navrhla k důkazu, a že výdaje žalované byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu.9. Ze žádosti o úvěr ze dne 7. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 u zaměstnavatele , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., že její měsíční příjem je 12 138 Kč, výdaje činí 1 500 Kč na bydlení a energie, 6 320 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady v položce „Srážky ze mzdy, výživné“ uvedla výdaje 921 Kč, celkem tedy měsíčně vydává částku 8 741 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlí u rodičů, je rozvedená a má 1 vyživovací povinnost. Z této žádosti o úvěru soud současně zjistil, že příjem žalované byl doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou, jiné doklady podle této žádosti poskytovateli úvěru předloženy nebyly (tj. ani výpis z bankovního účtu).10. Z pracovní smlouvy ze dne 27. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla od 1. 9. 2021 na dobu určitou do 31. 8. 2022 zaměstnána jako operátorka ve společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . Z výplatních pásek za prosinec 2021 až únor 2022 bylo zjištěno, že žalovaná měla v těchto měsících příjem v průměrné výši cca 12 000 Kč měsíčně, z toho za leden 2022 částku čisté mzdy ve výši 9 625 Kč a za únor 2022 částku čisté mzdy ve výši 10 900 Kč. Zároveň však z těchto vyplývá, že v prosinci 2021 byla žalované provedena srážka ze mzdy z důvodu exekuce ve výši 2 764 Kč. Ze mzdového výměru žalované ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že základ pro výpočet hodinového tarifu činí 90 Kč, hodinový tarifní příplatek za kvalitu a pracovní kázeň činí až 12,90 Kč, tarifní příplatek za úplný podíl na včasných dodávkách zákazníkovi činí 630 Kč za kalendářní měsíc a že základ hodinového tarifu bude navyšován o odměnu až do výši 25,90 Kč, tj. celkem až do částky 115,90 Kč na hodinu při splnění stanovených kritérií. Z ústřižku poštovní poukázky ze dne 17. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná získala částku 96 Kč od ČSSZ.11. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 8. 4. 2022, č. , hodnota, na částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč, včetně sjednaných poplatků a úroků, nejpozději do 8. 6. 2023. Peněžní prostředky byly žalované ve sjednané výši poskytnuty. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných splátkách a ve sjednané splatnosti neuhradila, neboť zaplatila pouze částku 1 600 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Úvěruschopnost žalované pak byla zkoumána co do příjmů z pracovní smlouvy, mzdového výměru a výplatních pásek, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná měla v prosinci 2021 až únoru 2022 příjem v průměrné výši cca 12 000 Kč měsíčně, z toho za leden 2022 částku čisté mzdy ve výši 9 625 Kč a za únor 2022 částku čisté mzdy ve výši 10 900 Kč. Zároveň však z výplatních pásek vyplývá, že v prosinci 2021 byla žalované provedena srážka ze mzdy z důvodu exekuce ve výši 2 764 Kč.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.13. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“), ostatně i z úvěrové smlouvy vyplývá, že jí účastníci uzavřeli i podle tohoto zákona. Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnost