21 C 100/2024-55 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 78 043,99 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovanou dne 1. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit celkem ve 20měsíčních splátkách po 4 516 Kč, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 28 400 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 200 Kč, poplatek za hotovostní splátky ve výši 8 400 Kč a úrok ve výši 9 328 Kč do 1. 1. 2022. Úroková sazba činila 25 % ročně. Žalovaná sjednané částky řádně a včas nehradila, kdy poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 9. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023, s účinností k 28. 4. 2022, byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu úvěru ve výši 26 928,01 Kč; dlužný úrok ve výši 3 948,06 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 17 779,58 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 629,58 Kč, úhradu za hotovostní splátky ve výši 5 258,76 Kč, smluvní pokutu ve výši 21 500 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 439,31 Kč, kapitalizované zákonné úroky ve výši 3 570,02 Kč a dále smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 25 % ročně z částky 26 928,01 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 30 876,07 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení.K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení stran zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě.Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , kdy žalovaná se bez předchozí omluvy nedostavila. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), jednáno v její nepřítomnosti.Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost , právnická osoba, . o spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč a uvedla podstatné údaje ke své osobě, tj. že je , Anonymizováno, , bydlí u , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , Anonymizováno, povinnosti, její dosažené vzdělání je , Anonymizováno, . Rovněž uvedla příjmy, které sestávaly ze mzdy ve výši 10 342 Kč měsíčně a , Anonymizováno, ve výši 7 973 Kč, celkem tedy příjem ve výši 18 315 Kč a výdajů, které žalovaná vyčíslila na celkovou částku 15 790 Kč měsíčně. Ze žádosti se dále podává, že žalovaná splácí další půjčky ve výši , částka, měsíčně. Uvedené skutečnosti byly ověřeny z oznámení pracovní smlouvy a výpisů z účtu za měsíc prosinec 2020 a leden 2021.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 50 320 Kč. Ze smlouvy se rovněž podává, že zákazník potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, respektive smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále má soud za prokázané, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, že žalovaná zaplatila toliko částku 33 776 Kč. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla mimo jiné obeznámena s tím, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní na základě smlouvy ze dne 25. 4. 2023. Dále byla upozorněna na to, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatí, tato bude uplatněna soudní cestou.Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 1. 3. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalované a žalobkyní provedeném posouzení, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, tj. jaké má příjmy a výdaje, o čemž mimo jiné učinila žalovaná prohlášení. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který si v hotovosti převzala v den při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit žalobkyni prostřednictvím 20 pravidelných měsíčních splátek s tím, že žalobkyni uhradí celkovou částku 90 320 Kč. Úroková sazba činila 25 %. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, když žalobkyni řádně neuhradila předepsané splátky dle stanoveného splátkového kalendáře. Stejně tak se platební morálka žalované nezměnila ani po zaslané předžalobní výzvě.Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož dle názoru soudu žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v ust. § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sic v žalobě konstatovala, že z její strany došlo k prověření schopnosti žalované úvěr řádně splácet, a to zejména z dokladů a informací získaných od žalované, což ostatně doložila toliko shora uvedeným listinným důkazem označeným jako žádost o úvěr. Nicméně s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že žalobkyně si při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet nepočínala v souladu se zákonnými požadavky, zejména pak se zásadou odborné péče. Ohledně poměrů žalované, jejích příjmů a výdajů žalované v rozhodné době (tj. době před poskytnutím úvěru) bylo zjištěno, že žalovaná byla , Anonymizováno, , měla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , bydlela u , Anonymizováno, a pobírala příjem ze zaměstnání a , Anonymizováno, v celkové výši 18 315 Kč měsíčně. Použitelný příjem byl uveden částkou 2 525 Kč. Výdaje žalované byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou 15 790 Kč měsíčně, a to výdaje na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady ve výši 9 090 Kč a splátky stávajících , Anonymizováno, ve výši 5 700 Kč. Žalobkyně ve formuláři zaškrtla, že uvedené skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu. V tomto ohledu lze proto konstatovat, že se jedná o zcela neadekvátní prověření poměrů žalované ze strany žalobkyně, když již z porovnání příjmů a výdajů žalované je zřejmé, že po uhrazení všech nákladů zbývá žalované příjem toliko 2 525 Kč měsíčně. Splátka úvěru však byla vyčíslena na částku 4 516 Kč měsíčně.Soud tedy v tomto ohledu má za to, že žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla namístě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalované, byť současně (na obecném formuláři) prohlásila, že jsou pravdivé a úplné. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaná s přihlédnutím ke skutečnosti, že pobírá příjem ve výši 18 315 Kč, má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ke kterým má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má toliko obvyklé měsíční výdaje ve výši , částka, , tj. výdaje spojené s bydlením, stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků nejen svých, ale i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy splácí další půjčky ve výši 5 700 Kč. Žalovaná by se tak z jejího příjmu (tj. 18 315 Kč) po odečtení splátky úvěru a výdajů (tj. celkem 20 303 Kč) reálně dostala do záporné částky, z čehož je patrno, že žalovaná není schopná úvěr v takové výši splácet.V souladu s ust. § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku konkrétních podkladů ohledně výdajů žalovaného, doložených za delší časové údobí, v daném případě nemohlo dojít