21 C 178/2022-102 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 168 902,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovanou došlo dne 4. 5. 2020 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 159 900 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 16,99 % ročně a dále poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena částkou 168 902,96 Kč, žalovaná následně uhradila 6 700 Kč, které se započítaly pouze na příslušenství. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani po předžalobní výzvě.Usnesením , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud připustil, aby na místo původní žalobkyně společnosti , právnická osoba, , vstoupila jako nabyvatelka práva a povinnosti žalobkyně.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci na základě výzvy postupoval podle § 115a o.s.ř. a o věci rozhodl bez nařízení jednání.Soud má z listin předložených žalobkyní (smlouva o úvěru- konsolidace, celkový přehled o úvěru a jeho čerpání včetně umořování dluhu, Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2021 spolu se seznamem pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2021, předžalobní výzva ze dne 3. 3. 2022 a potvrzení o doručení výzvy ze dne 7. 32. 2022)podklady pro za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 4. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 159 900 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Strany si dle smlouvy dohodly, že úroky i ceny za úkony je žalobkyně oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu sni každého kalendářního měsíce. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované, a to na základě informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalované, a že tedy prověřil schopnost žalované úvěr splácet.Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 168 902,96 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 5. 2020.Z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě o skutkových okolnostech věci vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce; po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je platná, jelikož předchůdkyně žalobkyně soudu doložila, že dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ve spojení s ust. § 75 z. s. ú., tedy že náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne 4. 5. 2020 úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 891 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v celkové výši 20 203 Kč (částka 6 757 Kč za žalobu, 8 446 Kč za odvolání a 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 168 902,96 Kč sestávající z částky 6 260 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( předžalobní výzva, převzetí zastoupení, žaloba, podání odvolání a podání žaloby pro zmatečnost) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32 800 Kč ve výši 6 888 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.