22 C 11/2025-38 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, . domáhala na žalované 482 431,28 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši 477 333,09 Kč, poplatků ve výši 1 036,79 Kč, a dále příslušenství.2. Před zahájením prvního jednání vzala žalobkyně pro chování žalované (která měsíčně splácí částku 2 000 Kč) žalobu postupně zpět třemi podáními pro celkovou částku 10 000 Kč. Soud proto usneseními (zde ve výroku IV. tohoto rozsudku) řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé a odst. 4 o. s. ř. s tím, že řízení je nadále vedeno pro 478 369,88 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do , datum, ve výši 50 181,95 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru do , datum, ve výši 27 963,77 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru do , datum, ve výši 185,29 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 478 369,88 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, úrok z úvěru ve výši 9,50 % z částky 477 333,09 Kč od , datum, do zaplacení.3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu, meritum věci nerozporovala.4. Mezi účastníky není sporu o tom, a soud vzal toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění, že , právnická osoba, ., jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované, které získal při zpracovávání žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jejího příjmu, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná.5. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy a shodného tvrzení účastníků, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 484 169 Kč s tam uvedenou splatností po 6 839 Kč měsíčně (do , datum, , vždy v 15. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem , datum, ) a úrokem 9,5 % ročně s ceníkem poplatků. Úvěr byl použit na konsolidaci tam uvedených dvou dluhů žalované.6. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná dluh řádně a včas nesplácela, jak se podává také z důkazu – transakční historie (podklady pre súdne konanie).7. , právnická osoba, . následně žalovanou o zaplacení upomínala, jak se podává z upomínek a dokladů o doručení, leč marně.8. Proto následně , právnická osoba, . úvěr zesplatnila ke dni , datum, , jak se podává z dopisu z téhož dne a dokladu o doručení, a zároveň žalovanou, opět marně, vyzvala k úhradě všech dluhů.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovanou i s příslušenstvím byla smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.10. Na předžalobní upomínku žalovaná nikterak nereagovala, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tím je § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitelka v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako žalovanou v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku 484 169 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . eviduje vůči žalované dlužné částky shora specifikované. Žalovaná zaplatila pouze 59 784 Kč, jak se podává z platební historie (podklady pre súdne konanie).19. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků (vč. za pojištění) v dohodnuté výši.20. Ze skutkových zjištění také vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).21. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru platně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, jehož podmínky však žalobkyně nedodržela. Proto právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . úvěr zesplatnila, a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu, leč marně. Následně byla pohledávka i s příslušenstvím platně postoupena žalobkyni.22. Ze shora uvedených důvodů soud posoudil, že smluvní ujednání jako celek i jako jednotlivá smluvní ujednání obstojí a nárok žalobkyně vč. všech příslušenství je důvodný. Proto soud žalobě zcela vyhověl.23. Soud povolil žalované splátky podle § 160 odst. 1 o. s. ř. po 7 000 Kč k jejímu návrhu, čímž zajistil rovnováhu mezi ochranou práv žalované a právem žalobce na uspokojení jeho pohledávky. Tento přístup vychází z principu spravedlnosti a praktické realizovatelnosti splácení dluhu v dlouhodobém horizontu, což je v tomto konkrétním případě nejlepším řešením pro obě strany. Soud při rozhodování o výši měsíčních splátek pro spotřebitelku, která dluží částku téměř 500 000 Kč vůči žalobci - překupníkovi pohledávek, přihlédl k několika zásadním faktorům, které mají vliv na schopnost žalované splácet dluh. I když v soudní praxi bývá obvyklé, že dluhy mají být splaceny do jednoho roku, v tomto konkrétním případě soud zohlednil následující okolnosti: Finanční situace žalované: Soud vycházel z podkladů týkajících se aktuálního příjmu a výdajů žalované, které ukazují, že její finanční možnosti neumožňují vyšší splátky než 7 000 Kč měsíčně. Zohledněno bylo nejen její pravidelné příjmy, ale i nezbytné životní náklady a další povinnosti, které žalovaná má. V případě vyšší splátky by došlo k ohrožení její životní