26 C 112/2024-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 9. 7. 2024 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 16 561 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne 2. 7. 2023 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytla téhož dne peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč (převodem na její účet č. , č. účtu, ). Ve dnech 3. 7. 2023, 4. 7. 2023, 6. 7. 2023, 8. 7. 2023, 9. 7. 2023 a 10. 7. 2023 poskytla žalobně žalované na základě jejích žádostí o navýšení původní zápůjčky peněžní prostředky na uvedený bankovní učet ve výši 1 000 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a 1 000 Kč. Tyto částky se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatky za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 251 Kč do 1. 8. 2023. Vedle jistiny a poplatků uplatnila žalobkyně, s odkazem na ujednání článku 2.3 smlouvy, také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a to za zaslané písemné výzvy ve dnech 8. 8. 2023, 15. 8. 2023, 22. 8. 2023, 31. 8. 2023 a 15. 9. 2023. Žalovaná na úhradu předmětného dluhu dosud nic nezaplatila. Žalobkyně tudíž uplatnila i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (jistiny a poplatků) ve výši 13 251 Kč za dobu od 2. 8. 2023 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné částky (jistiny) ve výši 10 000 Kč od dne následujícího po dni splatnosti zápůjčky (tj. 2. 8. 2023) do 28. 6. 2024, tj. celkem částky 3 310 Kč. V návaznosti na výzvu soudu, aby žalobkyně doplnila žalobní tvrzení, jak konkrétně ověřila úvěruschopnost žalované, žalobkyně soudu (podáním ze dne 23. 1. 2025) sdělila, že svá tvrzení doplňovat nebude, s tím, že je si vědoma, že soud zřejmě rozhodne, že předmětná smlouva není platná, a pro tento případ navrhla, aby soud žalované přiznal alespoň to, co od žalobkyně žalovaná nabyla, a úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci jednal dne 12. 5. 2025. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože k němu byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu, a žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené a předložené žalobkyní, z nichž zjistil tyto skutečnosti:5. Ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastnicemi dne 2. 7. 2023 vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 3 500 Kč, a to převodem na bankovní účet , č. účtu, , nejpozději do dvou dnů od účinnosti smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč, to vše nejpozději do 1. 8. 2023. Obsahem smlouvy je též ujednání, že při prodlení žalované s úhradou platby je žalobkyně oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč za každou jednu zaslanou písemnou upomínku a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z dodatků ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, uzavřených mezi účastnicemi ve dnech 3. 7. 2023, 6. 7. 2023, 8. 7. 2023, 9. 7. 2023 a 10. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované navýšit bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku postupně o částky 1 000 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit celkem 13 251 Kč – jistinu a poplatky za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 113 Kč (tj. 5 x 325 Kč a 1 x 488 Kč), nejpozději do 1. 8. 2023. Ve všeobecných obchodních podmínkách (VOP) žalobkyně je mimo jiné uvedeno, že jejich podpisem žalovaná prohlásila a potvrdila, že důkladně posoudila svoji majetkovou situaci, že je schopna splácet zápůjčku, že není v prodlení se zaplacením závazku třetí osobě a že není evidována v databázích dlužníků. Z listiny označené jako „Potvrzení o přijaté platbě“ je patrné, že dne 2. 7. 2023 byla z účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalované zaslána platba ve prospěch žalobkyně ve výši 1 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, je zřejmé, že tento účet je veden na jméno žalobkyně a že ve dnech 2. 7. 2023, 3. 7. 2023, 4. 7. 2023, 6. 7. 2023, 8. 7. 2023, 9. 7 2023 a 10. 7. 2023 z něho byly odeslány platby ve prospěch účtu žalované ve výši 3 500 Kč, 1 000 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč a 1 000 Kč. V upomínce ze dne 8. 8. 2023 je uvedeno, že žalobkyně žalovanou vyzývá k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 14 249 Kč; obdobně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 15 037 Kč upomínkou ze dne 15.8. 2023 a rovněž opakovanými výzvami k úhradě z 22. 8. 2023, 31. 8. 2023 a 15. 9. 2023, kdy měl dluh činit nejprve 15 755 Kč, přičemž postupně byl navýšen o smluvní poplatky, úrok z prodlení a náklady spojené s upomínkami na částku 16 484 Kč a následně na částku 17 146 Kč. Dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 24. 5. 2024 žalobkyně, prostřednictvím své zástupkyně, žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu v celkové výši 19 577 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů, a upozornila ji, že jinak přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu; dopis odeslala zástupkyně žalobkyně žalované téhož dne, a to doporučenou poštovní zásilkou (což plyne z poštovního podacího lístku). Z obsahu provedených listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaná při sjednávání úvěru vystupovala jako podnikatelka anebo v rámci výkonu svého povolání (ve smlouvě samotné je označena rodným číslem a bydlištěm a text smlouvy odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru).6. Na základě shora uvedených dílčích skutkových zjištění soud – po skutkové stránce – dospěl k tomuto závěru: Dne 2. 7. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovanou písemnou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč. Ve dnech 3. 7. 2023, 6. 7. 2023, 8. 7. 2023, 9. 7. 2023, 10. 7. 2023 uzavřely účastnice dodatky k této smlouvě, na jejichž základě poskytla žalobkyně žalované dalších (v součtu) 6 500 Kč. Uvedené částky se žalovaná (ve smlouvě) zavázala žalobkyni vrátit spolu s poplatky v celkové výši 3 251 Kč nejpozději do 1. 8. 2023, dosud jí však nic neuhradila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně nezjistila konkrétní údaje o poměrech (příjmech a výdajích) žalované.7. Po právní stránce soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou, který byl založen písemnou smlouvou ze dne 2. 7. 2023, hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), na základě níž žalobkyně (zapůjčitel) přenechala žalované (vydlužiteli) zastupitelnou věc (peníze) tak, aby ji užila podle libosti a po čase vrátila věc stejného druhu, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen „ZSÚ“); srov. především § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ (žalobkyně úvěr nabízela v rámci vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná s ní nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání).8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně anebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Při posuzování úvěruschopnosti, tzn. schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen postupovat s odbornou péčí (srov. § 75 ZSÚ). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZSÚ, je smlouva neplatná, přičemž soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1 věta první ZSÚ).9. V řízení, ve kterém věřitel uplatňuje pohledávky ze spotřebitelského úvěru, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda věřitel naplnil povinnosti vyplývající pro něj z § 86 odst. 1 ZSÚ, tj. zda před