ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2025:27.C.215.2025.1 Datum: 2025-07-15 Předmět: o 46 788 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 14b z. č. 182/2006 Sb."] ["dodávky energie"]
O co šlo: o 46 788 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 14b z. č. 182/2006 Sb."])
Předmětem řízení je nárok o celkem 46 788 Kč za nezaplacenou dodávku elektřiny za dobu od 4. 10. 2023 do 12. 2. 2024, od 13. 2. 2024 do 15. 5. 2024 a plynu za dobu od 20. 9. 2023 do 26. 3. 2024 z titulu smlouvy ze dne 4. 8. 2023, resp. 17. 8. 2023.Soud ze smluv o sdružených službách dodávek plynu a elektřiny zjistil, že se na základě smlouvy o dodávce elektřiny a plynu žalobce zavázal dodávat žalované do jejího odběrného místa (, adresa, ) elektřinu a plyn a žalovaná se zavázala hradit za ni kupní cenu. Soud dále z vyúčtování předložených žalobcem zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval za dodanou elektřinu a plyn částky, jejichž zaplacení se žalobce domáhá, a že vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.Podle § 72 odst. 1 zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.Podle § 50 odst. 1, věty prvé, zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy, na jejíž základě žalovaná odebírala od žalobce plyn a elektřinu do odběrného místa a zavázala se k úhradě kupní ceny za odběr. Žalovaná však nesplnila svoji povinnost a cenu za odebraný plyn a elektřinu neuhradila. Soud proto uložil žalované dluh uhradit se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 872 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby (sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhl. činí 700 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) a 21 % DPH z odměny a z náhrad.Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 700 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje žádnou odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska množství dodané energie, místa dodání, výše dluhu, splatnosti a označení žalované strany. Tato typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 4. 2016, č. j. 17 Co 361/2015), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.