27 C 41/2025-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhá zaplacení 27 500 Kč, úroků 2 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z 27 500 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy ze dne 30. 10. 2018 zapůjčil žalovanému 27 500 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po 3 000 Kč týdně počínaje 5. 11. 2018 a s úrokem ve výši 2 750 Kč. Pro případ prodlení s plněním dluhu se žalovaný zavázal platit smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně. Žalovaný nezaplatil jedinou splátku, žalobce jej 13. 4. 2019 písemně vyzval k zaplacení před podáním žaloby.Soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, výpovědi smlouvy z 13. 4. 2019 a dokladu o odeslání výpovědi emailem z 13. 4. 2019, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl zápůjčku 27 500 Kč. Žalovaný se zavázal dluh uhradit ve splátkách po 3 000 Kč týdně počínaje 5. 11. 2018 s úrokem ve výši 2 750 Kč. Pro případ prodlení s plněním dluhu se žalovaný zavázal platit smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně.Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.Podle § 2048 odst. 1 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému zápůjčku 27 500 Kč. Žalovaný se zavázal dluh uhradit ve splátkách po 3 000 Kč týdně počínaje 5. 11. 2018 s úrokem ve výši 2 750 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nezaplatil, uložil mu soud zaplatit dluh v plném rozsahu spolu se sjednanými úroky.Soud žalobě vyhověl i pokud jde o požadavek na zaplacení sjednané smluvní pokuty, ovšem pouze do výše kapitalizované ke dni rozhodnutí. Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, na rozdíl např. od zákonných úroků z prodlení. Nelze ji proto přiznat coby opětující se plnění do budoucna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. 21 Cdo 3477/2006). Soud proto žalobu zamítl v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,15 % denně z 27 500 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení.Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty není nepřiměřený. Jak vyplývá z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, za zpravidla nepřiměřenou je třeba považovat sjednanou smluvní pokutu převyšující 0,5 % z ceny plnění denně (viz např. sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, 33 Odo 447/2005, 33 Odo 810/2006 a 33 Odo 438/2005). Sjednaná smluvní pokuta je v podstatně nižší výši. Vzhledem k absenci návrhu dlužníka soud neposuzoval otázku přiměřenosti nároku na smluvní pokutu a možnosti její moderace podle § 2051 z hlediska kritérií vymezených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Poměr úspěchu obou účastníků je v neprospěch žalobce s ohledem na částečné zamítnutí žaloby z hlediska nároku požadovaného až do zaplacení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly.