6 C 296/2024-55 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení peněžní částky 84 690,24 Kč (sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 64 467 Kč, z částky 998 Kč označené jako smluvní pokuta, z částky 400 Kč označené jako náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, z částky 18 825,24 Kč jako smluvní pokuty s tím, že tato částka je konstruována jako 0,1% úrok denně z částky 64 467,50 Kč za dobu od 23. 11. 2023 do zaplacení). Na odůvodnění těchto žalobních požadavků žalobkyně uvedla, že tyto vyplývají ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 19. 7. 2023. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta peněžní částka 55 000 Kč, přičemž žalovaná se ji zavázala vrátit ve 48měsíčních splátkách po 3 476 Kč. Žalovaná peněžní prostředky řádně nevrátila. V souvislosti s porušením smlouvy vyvstala nově žalované povinnost zaplatit žalobkyni výše již v odůvodnění zmíněné platby, a to platba ve výši 998 Kč (smluvní pokuta u splátek 2, 3 ve kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů – 2x 499 Kč), platba peněžní částky 18 825,24 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 64 467,50 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení za z důvodu neuhrazení celé jistiny. Zároveň žalobkyně vznesla požadavek uhradit částku 400 Kč představující náklady řízení vzniklé v souvislosti s prodlením žalované. Žalobkyně konečně vznesla požadavek na zaplacení úroku ve výši 71,40 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 23. 11. 2023 do 16. 12. 2023 ve výši 2 488,32 Kč, úrok ve výši 71,04 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 17. 12. 2023 do 17. 12. 2023 ve výši 20,98 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2023 dosáhne částky 200 217 Kč. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 19. 7. 2023 uzavřena smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit v 48měsíčních splátkách po 3 476 Kč. Pro případ porušení smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit výše v odůvodnění rozsudku specifikované peněžní částky, tedy peněžní částku 998 Kč, 400 Kč, 18 825,24 Kč.Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně poskytla žalované úvěr, žalovaná se zavázala úvěr zaplatit, vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila tuto povinnost, žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na zaplacení jak peněžní částky 64 467,50 Kč, tak úrokového navýšení za poskytnutí úvěru (fakticky úrokové navýšení vyjádřené pevnou částkou - § 2392 odst. 1 věta první o.z.). V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení jak smluvních pokut, tak nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, které svou povahou (když jejich zaplacení je vázáno na porušení smlouvy) jsou smluvními pokutami (§ 2048 a násl. o. z.). Zároveň žalobkyni vzniklo rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení a úroku z úvěru pouze do výše 20 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 23. 11. 2023 do 16. 12. 2023 a úrok ve výši 20 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 17. 12. 2023 do 17. 12. 2023, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 200 217 Kč, neboť tato výše představuje zaplacení úroku obvyklého (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 10. 2020 č.j. 11 Co 45/2020-110). V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Soud naopak zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 51,04 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 23. 11. 2023 do 16. 12. 2023 a 51,04 % ročně z částky 54 780,18 Kč od 17. 12. 2023 do 17. 12. 2023. Nárok na tuto platební povinnost odvozuje žalobkyně od ujednání obsaženého ve smlouvě. Smluvní ujednání o možnosti uplatnit vůči žalované pro případ prodlení se splácením úvěru, resp. po jeho zesplatnění, takto konstruovanou peněžní platbu, se příčí dobrým mravům. Na jedné straně nelze sice přehlížet, že žalobkyně poskytuje půjčky zjevně rizikovým skupinám obyvatel, u nichž jsou dány vysoké předpoklady „úvěrové delikvence“, na straně druhé i v těchto případech by mělo mít zajištění takovéhoto poskytování peněžních prostředků nějaké rozumné meze. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě byly tyto meze překročeny viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 10. 2020 č.j. 11 Co 45/2020-110.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 851 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 235 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 690,24 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.