6 C 352/2024-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne 10. 6. 2024 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl žalobkyni, když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , na základě které právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., - dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) poskytl žalovanému celkem peněžní částku 74 906 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní částku vrátit do 4. 2. 2024. Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyni pouze částečně, tudíž právnímu předchůdci žalobkyně zůstal dlužen celkovou částku 74 906 Kč. Nárok na zaplacení dlužné částky včetně jejího příslušenství byl žalobkyni postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2020. Žalobkyně vznesla žalobní požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu bylo umožněno čerpat úvěr do výše 74 906 Kč, žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do 4. 2. 2024. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník poplatků. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, jakož i z obchodních podmínek a z podmínek pro používání úvěru. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaný úvěrové prostředky vyčerpal a poté se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Toto skutkové zjištění soud učinil z historie platebních transakcí. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužných plateb.Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 74 906 Kč, zákonného úroku z prodlení, to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti dostál, když úvěr žalovanému poskytla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácel), využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnil. Soud zavázal žalovaného částku 74 906 Kč žalobkyni zaplatit, když v mezidobí na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o.z.) přešlo právo domáhat se její náhrady z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný tím, že nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého úroku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 969 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 997 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 906 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 200 Kč ve výši 2 772 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.