6 C 408/2024-23 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení peněžní částky 290 582,14 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 9. 2020, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, a to společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní zástupce žalobkyně“). Z důvodu prodlení žalované požaduje žalobkyně jak zákonný úrok z prodlení, tak úrok z úvěru. Žalobkyně přitom nabyla pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 18. 9. 2020 uzavřena smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky z úvěru ve výši 6,99 % ročně a poplatky za úkony. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a právní předchůdce žalobkyně proto úvěru ke dni 3. 12. 2023 zesplatnil. Žalovaná zůstala právnímu předchůdci žalobkyně dlužna na jistině částku 290 582,14 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení pak částku 7 199,02 Kč.Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr, žalovaná se zavázala úvěr zaplatit. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušila svoji smluvní povinnost a nesplnila svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky. Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 obč. zák.), který je příslušenstvím peněžité pohledávky ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto tyto peněžní nároky žalobkyni přiznal, když právo domáhat se jich na žalované přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o. z.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 198 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 290 582,14 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 400 Kč ve výši 6 174 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.