6 C 238/2020-16 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 6 870 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 293,77 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 590,97 Kč a zákonným úrokem z prodlení a úrokem z částky 5 343,33 Kč vždy od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. V žalobě uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce [údaje o společnosti], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy jí byla poskytnuta právním předchůdcem žalobce částka 6 000 Kč, za to se zavázala zaplatit úrok 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost rovněž 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Žalovaná však zaplatila pouze částku 4 180 Kč. Pohledávka byla z právního předchůdce žalobce postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce doložil smlouvu o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek, kartu zákazníka, smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy, předžalobní výzvu. Doložil dále i oznámení o postoupení pohledávky. Žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě, žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, soud proto postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě dokladů poskytnutých žalobcem. Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] soud pokládá za absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Pokud jde o žalovanou, byla na ní vedena exekuce na základě pověření ze dne [datum], když tato exekuce je dosud v běhu, i další exekuce na základě pověření ze dne [datum]. Z toho je zřejmé, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované. Navíc povinnost zkoumat řádné posouzení úvěruschopnosti je dána rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C [číslo]. Zde je uvedeno, že vnitrostátní soudu jsou povinny zkoumat řádné posouzení úvěruschopnosti z úřední povinnosti, a to včetně vyvození důsledků z případného porušení této povinnosti. Soud proto vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení, kdo se na úrok jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, z té zaplatila 4 180 Kč. Je tedy povinna zaplatit rozdíl mezi oběma částkami, tedy 1 820 Kč, soud žalobě vyhověl, i pokud jde o úrok z prodlení od doby, kdy se žalovaná do prodlení dostala, tj. od [datum]. Zde soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Protože věc nebyla rozhodována platebním rozkazem, soud rozhodl o doměření soudního poplatku podle § 1/1 a) Sazebníku soudních poplatků. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle 151 odst. 1 o. s. ř., když převážný úspěch ve věci měla žalovaná, té však žádné náklady řízení nevznikly.