6 C 257/2020-14 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum], celkem částku 1 840 Kč. V žalobě uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [rok výroby]. K žalobě doložil pojistnou smlouvu, bilanci pojistné smlouvy, ze které vyplývá, že žalovaná zaplatila pojistné za rok 2016 částku 5 041 Kč, dále zaplatila další částku 204 Kč a částku 4 377 Kč. Za rok 2018 do [datum] však částku 1 843 Kč již neuhradila. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, soud ho proto zrušil a vyzval žalovanou, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že pokud tak v 7mi denní lhůtě neučiní, bude to soud pokládat za souhlas. Protože žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě listinných dokladů předložených žalobcem. Žalobě pak vyhověl zcela, neboť podle § 13 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., po dobu trvání pojištění má pojistitel nárok na pojistné. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhl. 177/96 Sb. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, za 3 úkony po 200 Kč a 3 x 100 Kč paušál, 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč.