19 C 104/2021-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení výše uvedené částky, jakožto dluhu, který měl vzniknout žalované z titulu smlouvy o dodávce vody, jež byla mezi účastnicemi řízení uzavřena, a na jejichž základě žalovaná odebrala od žalobkyně pitnou vodu v celkové vyfakturované a posléze žalované výši 792 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jeho předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 7. 7. 2021 č. j. 19 C 104/2021-16 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno v úplnosti vyhovět. 4. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [2018] smlouvu o dodávce vody (na č. l. 9), podle které se žalobkyně zavázala žalované dodávat pitnou vodu a žalovaná se zavázala žalobkyni za odebranou pitnou vodu platit tzv. vodné a stočné (dále jen„ vodné“). Vodné splatné dne [2020] ve výši 119 Kč (viz č. l. 11), vodné splatné dne [2020] (viz č. l. 12) a vodné splatné dne [2021] (viz č. l. 13) však žalovaná podle žalovanou nevyvrácených tvrzení žalobkyně nezaplatila, a neučinila tak ani na základě předžalobní výzvy (viz č. l. 14). 5. Z hlediska právního hodnocení věci postačí uvést, že smlouva uzavřená ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, není ve zjevném rozporu s žádnou kogentní normou občanského práva, žalované tak vznikla povinnost shora specifikované částky – cenu odebrané pitné vody – žalobkyni zaplatit, a to – v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku – včetně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení. 6. Jelikož tak žalovaná dosud patrně neučinila, zavázal ji k tomu soud prvním výrokem tohoto rozsudku, a to ve lhůtě předvídané v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby v celkové výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhláška č. 177/1996 Sb. a náhradu za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 %. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť dospěl k závěru, že předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit právě pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.