19 C 181/2021-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Vzhledem k tomu, že není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jeho předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu kupní ceny za tzv. koncové zařízení, jež si žalovaná od žalobkyně odkoupila. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 11. 10. 2021 č. j. 19 C 181/2021-23 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět. 4. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalované byla poskytnuta dvě tzv. koncová zařízení – [název zařízení] a [název zařízení] s tím, že kupní ceny ve výši 1 777,01 Kč a 2 501 Kč žalovaná – po akontaci ve výši 337,01 Kč a 101 Kč – bude splácet v rámci čtyřiadvaceti měsíčních splátek v celkové výši 160 Kč. 5. Z provedených listinných důkazů, resp. žalovanou nevyvrácených tvrzení žalobkyně přitom vyplývá, že se žalovaná dostala do prodlení se splátkou částky 160 Kč za fakturační období 25. 11. – [datum] a za následující tři fakturační období, pročež byla následně zbývající část„ zesplatněna“ ve výši 1 799 Kč Celkem tak v rámci nesplacených splátek vznikl žalované dluh ve výši 2 280 Kč, který žalobkyně fakturovala v celkové částce 2 277,02 Kč. 6. Po právní stránce je třeba právní vztah mezi účastníky řízení hodnotit jako právní vztah založený inominátní smlouvou ze dne [datum] ([název]) a poté obdobnou smlouvou ze dne [datum] ([název]), přičemž tyto smlouvy v rozhodných ujednáních obsahově odpovídají kupní smlouvě, kterou upravují ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku, přičemž v dané věci postačí uvést, že pro posouzení nároku žalobkyně je namístě závěr, že rozhodná smluvní ujednání neodporují žádné kogentní normě, a proto není důvod hodnotit předmětné smlouvy jako (absolutně) neplatné; nárok žalobkyně tak vychází z titulu mezi účastníky řízení uzavřených smluv, které je třeba považovat za platné. 7. Protože žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že dlužné částky za poskytnutá koncová zařízení nezaplatila, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. 8. Druhým výrokem rozsudku soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 400 Kč, přičemž ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz (viz položka č. 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků). 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (viz výše), odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci]. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť dospěl k závěru, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod tzv. formulářové žaloby, tedy podřadit jej pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.