6 C 116/2021-25 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu dlužné pojistné za pojištění [značka automobilu], za dobu od [2019] do [2020], kdy byla smlouva ukončena. Dlužné pojistné činí 1 709,89 Kč a platba za upomínku 200 Kč. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, byť bylo doručováno na obě ze smlouvy známé adresy, tj. jak na adresu [adresa žalovaného], tak na adresu [adresa žalovaného]. Soud proto platební rozkaz zrušil a vyzval žalovaného, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Zároveň žalovaného upozornil, že pokud se v 7mi denní lhůtě k výzvě nevyjádří, bude to soud pokládat za souhlas. Protože žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě listinných dokladů poskytnutých žalobcem. Jedná se především o pojistnou smlouvu ze dne [2019], jejímž předmětem byl [značka automobilu]. Ze žaloby je zřejmé, že na tuto pojistnou smlouvu žalovaný nezaplatil nic. Soud žalobě vyhověl, postupoval podle § 13 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. Podle tohoto ustanovení je pojištěný povinen platit pojistné po dobu trvání pojištění, což žalovaný neučinil, soud mu proto tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl i pokud jde o úrok z prodlení z dlužné částky, a to podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. Pokud jde o poplatek za upomínku, ten vyplývá ze sjednaných smluvních podmínek. I když soud žalobě vyhověl, náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci nepřiznal, neboť tyto náklady nepokládá za náklady vynaložené účelně. V rozmezí několika dnů podal žalobce žalobu na téhož žalovaného ohledně dvou jeho vozidel, kde neplatil pojištění, ačkoliv dlužné období je téměř stejné, v daném případě dlužil od [2019] do [2020] a v případě žaloby ohledně vozidla [značka automobilu] bylo dlužné období od [2019] do [2020]. Žalobci tedy nic nebránilo žalovat o zaplacení obou částek v rámci jedné žaloby, což neučinil a podal žaloby dvě. Tím dochází ke zbytečnému nárůstu nákladů, které nejsou odůvodněné, soud proto náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci v této věci nepřiznal.