17 C 139/2021-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 11. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 25 226 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a rovněž povinnosti nahradit vzniklé náklady řízení. Nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v období od [2019] do [2020] na odběrném místě [místo]. 2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno [2021]. V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [2019] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [místo] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu, a to dle platného ceníku v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou zmíněné smlouvy. Z faktury [číslo] soud zjistil, že touto fakturou byla žalované vyfakturována částka ve výši 24 184 Kč, a to za fakturační období od [2019] do [2020], a to se splatností [2020]. Žalovaná uhradila na tuto fakturu částku 1 800 Kč dne [2020], částku 3 300 Kč dne [2020] a tutéž částku dne [2020]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že touto fakturou byla žalované vyfakturována částka ve výši 9 442 Kč, a to za fakturační období od [2019] do [2020], a to se splatností [datum]. Žalovaná na tuto fakturu nic neuhradila. 4. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinnosti žalované bylo hradit fakturované částky za odběr elektrické energie. Žalovaná tyto povinnosti řádně a včas nesplnila, neboť neuhradila výše uvedenou fakturovanou částku včas za odběr elektrické energie. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení dlužných vyfakturovaných částek za spotřebovanou elektřinu. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splacením svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně zcela po právu po žalované i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po faktuře stanoveném datu splatnosti podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., resp. dle jednotlivých dílčích splátek. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 714 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 262 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 226 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, výše dluhu), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.