19 C 165/2022-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl doručen soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 412 Kč z titulu neuhrazeného zákonného pojistného (za odpovědnost žalovaného za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání). 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 31. 7. 2022 č. j. 19 C 165/2022-16 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů vyjádřila k návrhu žalobkyně, a rovněž aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude mít za to, že s rozhodováním bez nařízení jednání souhlasí. 3. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě nikterak nevyjádřila, soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že rozhodl bez nařízení ústního jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením pojistného za období od [datum] do [datum]. V důsledku toho došlo ke zvýšení pojistného. Výše dlužného řádného pojistného přitom představovala částku 14 260 Kč a výše zvýšeného pojistného pak částku 7 354 Kč. Řádné pojistné žalovaná uhradila, přičemž část zvýšeného pojistného ve výši 2 942 Kč žalobkyně nepožadovala. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku – představující zbývající částku zvýšeného pojistného – 4 412 Kč. 5. Žalobkyně je podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen„ vyhláška“), pojišťovnou pro zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. V souladu s ustanovením § 12 odst. 1 vyhlášky vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojišťovně zákonné pojistné, přičemž podle ustanovení § 12 odst. 9 vyhlášky se pojistné zvyšuje o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc, za který je zaměstnavatel s úhradou pojistného v prodlení. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně svou zákonnou povinnost a dostala se do prodlení s úhradami pojistného za výše uvedené období, došlo k jeho zvýšení. Řádné pojistné žalovaná uhradila a část zvýšeného pojistného odpovídající částce 2 942 Kč žalobkyně nepožadovala. Vzniklý dluh žalované vůči žalobkyni tak činí jí požadovanou částku 4 412 Kč. 7. Žalovaná byla ve své procesní obraně zcela nečinná, když na výzvu soudu nijak nereagovala. Je tak možno uzavřít, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení, pročež soud na jejich základě přisoudil žalobkyni požadovanou částku 4 412 Kč, a v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. rovněž částku 1 200 Kč jako náhradu nákladů vynaložených na vymáhání pohledávky, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč. Předmětné náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z náhrady za dva úkony, předvídané v ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, přičemž hodnota každého z nich činí částku 100 Kč.