19 C 224/2021-51 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení výše uvedené částky z titulu kupní ceny tzv. koncových zařízení, jež si žalovaný od žalobkyně odkoupil, a rovněž z titulu toho, že žalovanému umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím mobilní telefonní stanice. Vzhledem k tomu, že není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jeho předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 30. 11. 2021 č. j. 19 C 224/2021-45 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět. 3. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta tzv. koncová zařízení – Huawei GX8 s tím, že – zvýhodněnou – kupní cenu ve výši 5 477 Kč žalovaný – po akontaci ve výši 677 Kč – bude splácet v rámci čtyřiadvaceti měsíčních splátek ve výši 200 Kč, a Huawei P20 lite [označení mobilu] [označení mobilu] s tím, že – zvýhodněnou – kupní cenu ve výši 5 401 Kč žalovaný – po akontaci ve výši 1 Kč – bude splácet v rámci osmnácti měsíčních splátek ve výši 300 Kč. 4. Z provedených listinných důkazů, resp. žalovaným nevyvrácených tvrzení žalobkyně přitom vyplývá, že žalovanému z daného titulu – tedy z titulu nedoplatku na splátkách – vznikl za období od dubna do listopadu 2019 dluh v celkové výši 3 147,70 Kč. 5. Po právní stránce je třeba právní vztah mezi účastníky řízení hodnotit jako právní vztah založený inominátní smlouvou ze dne [datum], jež v rozhodných ujednáních obsahově odpovídá kupní smlouvě, kterou upravují ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku, přičemž v dané věci postačí uvést, že pro posouzení nároku žalobkyně je namístě závěr, že rozhodná smluvní ujednání neodporují žádné kogentní normě, a proto není důvod hodnotit předmětnou smlouvu jako (absolutně) neplatnou; nárok žalobkyně tak vychází z titulu mezi účastníky řízení uzavřené smlouvy, kterou je třeba považovat za platnou. 6. Současně vzal soud za prokázané, že žalovaný užíval mobilní telefonní stanici [číslo] žalobkyně mu umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby, které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s ustanovením § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Cenu za tyto tzv.„ služby třetích stran“ za období od [datum] do [datum] ve výši 198 Kč žalovaný žalobkyni neuhradil. 7. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalovanému poskytnuty služby třetích stran, je žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobkyni. 8. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužné částky nezaplatil, soud žalobě v plném rozsahu vyhovět, když současně – veden zásadou ultra petitum partium iudex condemnare non potest – vyšel z petitu návrhu, ve kterém žalobkyně nepožadovala přiznání zákonného úroku z prodlení. 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť dospěl k závěru, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod tzv. formulářové žaloby, tedy podřadit jej pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.