19 C 286/2021-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v prvním výroku tohoto rozsudku uvedených částek spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN: [číslo], nacházejícím se na adrese: [adresa žalovaného]. 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 1. 2022 č. j. 19 C 286/2021-16 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil (usnesení mu bylo doručeno fikcí), byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin (jejichž korektnost žalovaný z podstaty věci nikterak nezpochybnil) dospěl soud k závěru, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky; touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a souvisejících služeb. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách – z faktury [číslo] vystavené dne [datum], soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 7 789 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do [datum]. Žalovaný na dlužné částce do podání žaloby (patrně) ničeho neuhradil. 4. V kontextu zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanoveními § 2079 a násl. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se shora označenou smlouvou zavázal, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 5. Je tedy namístě již pouze shrnout, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se neztotožnil s tvrzením, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu není možno podřadit pod tzv. formulářové žaloby; samotný text návrhu v konfrontaci s obsahem obdobných podání žalobkyně totiž dokládá pravý opak; jinak řečeno, podle podepsaného soudu nemůže být žádných pochyb o tom, že právě předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.