19 C 6/2022-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se po žalované dožaduje zaplacení pohledávky, jež vznikla právní předchůdkyni žalobkyně za žalovanou z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému v celkové výši 1 053 Kč. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 4. 2. 2022 č. j. 19 C 6/2022-18 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům, přičemž svá zjištění učinil v prvé řadě na základě Oznámení o závadách ze dne [datum], včetně Potvrzení o nedodržení SPPO (v přílohové obálce na č. l. 16). 5. Žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne [datum] přepravních služeb [právnická osoba] dráhy, a. s., a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec], čímž vznikla právní předchůdkyni žalobkyně za žalovanou pohledávka ve výši 1 053 Kč (jízdné ve výši 53 Kč a přirážka ve výši 1 000 Kč). 6. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně přitom vznikla v souladu s ustanovením § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše (jednotlivé) přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči právní předchůdkyni žalobkyně a posléze vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Z uvedených důvodů soud prvním výrokem rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na plnou náhradu všech jí účelně vynaložených nákladů řízení. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení].