5 C 266/2021-19 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně žádala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 1.950 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu nákladů za ošetření a pobyt na Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo] dne [2020]. Žalovaný uvedený dluh co do důvodu i výše dne [2020] písemně uznal a ke dni podání žaloby dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně doložila daňový doklad [číslo] uznání dluhu ze dne [2020] a předžalobní upomínku. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, soud ho proto zrušil a vyzval žalovaného nechť se v týdenní lhůtě vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud se v sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude to soud pokládat za souhlas. Protože se žalovaný v určené lhůtě nevyjádřil, soud postupoval podle § 115a) o. s. ř. a rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě. Vztah mezi účastníky soud posoudil z titulu uznání dluhu ze dne [2020] podle § 2053 občanského zákoníku. Podle uvedeného ustanovení uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uzavírání trvá. Nárok náleží žalobkyni dle § 89e) zák. č. 373/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že dlužnou částku žalovaný ani po upomínkách nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval podle § 1968 a následujících občanského zákoníku a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b). Přiznal tak úspěšné žalobkyni za 3 úkony po 200 Kč a 3 x 100 Kč paušál, DPH 189 Kč z částky 900 Kč ve výši 21 % a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1489 Kč.