5 C 278/2021-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení dlužného jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jakožto smluvní pokuty dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, neboť žalovaná cestovala dopravním prostředkem – autobusem – linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob v [obec] provozovanou žalobkyní, čímž dne [2021] a dne [2021] se žalobkyní uzavřela smlouvu o přepravě osob, aniž by se při provedené přepravní kontrole prokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná na výzvu jízdné a přirážku k jízdnému neuhradila. 2. Nárok na úhradu žalované částky žalobkyně dokládá zejména zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [2021] a [2021], smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, tarifem integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a výzvou k plnění zaslané žalované včetně dokladu o podání u České pošty. 3. Žalobkyně zároveň navrhla postup dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná byla vyzvána k možnosti odmítnout tento postup na základě výzvy, která jí byla doručována na adresu trvalého evidovaného pobytu [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná si však výzvu nepřevzala, a proto ji bylo doručeno prostřednictvím fikce dne [2021]. Stanovená 7 denní lhůta marně uplynula dne [2021], aniž by žalovaná možnost postupu dle ustanovení § 115a o. s. ř. odmítla. Soud proto vychází z fikce uděleného souhlasu ve smyslu citovaných předpokladů § 115a o. s. ř. a písemností předložených žalobkyní. 4. Z předložených listin žalobkyní je zřejmé, že žalovaná využila prostředek veřejné hromadné dopravy osob provozovaný žalobkyní, čímž konkludentně uzavřela se žalobkyní smlouvu o přepravě osob a byla tak povinna dodržovat smluvní přepravní podmínky a tarif na základě zákona č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění, když výše jízdného a přirážka při nezaplacení jízdného se řídí přepravními tarify. Jelikož žalovaná neprokázala, že by cokoliv na úhradu dlužného jízdného v den uvedený v zápisu o provedení přepravní kontroly uhradila, uložil jí soud tuto povinnost ve výroku I. rozsudku včetně povinnosti platit úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a to ve výši dle prováděcích právních předpisů. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odstavce 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále za 3 úkony právní služby advokáta á 200 Kč dle ustanovení § 14b odstavce 1 písmeno c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), k tomu 3 x paušální částka hotových výdajů á 100 Kč dle ustanovení § 14b odstavec 5 písmeno a) advokátního tarifu, a dále daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč dle ustanovení § 137 odstavce 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle ustanovení § 149 odstavce 1 o. s. ř.