6 C 228/2021-193 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 35 331,64 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný vykonával pro žalobkyni zprostředkovatelskou činnost dle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, v platném znění. Na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou všechny dokumenty v ní uvedené (dále jen„ Smlouva“) se žalobkyně a žalovaný dohodli na spolupráci, kdy žalovaný se zavázal za podmínek stanovených Smlouvou vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech. Žalovaný vyhledával zájemce o uzavření těchto smluv, případně zájemce o jejich změnu či zrušení, kdy po jejich uzavření měl nadále klientům poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami. Žalovanému vznikal nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Provize byly žalovanému vypláceny zálohově dopředu, kdy nadále nesl žalovaný odpovědnost za vrácení provize, nebo její poměrné části. V rámci Smlouvy poskytovala žalobkyně za žalovaného i další plnění spojené s předmětem jeho činnosti jako např. úhrada poplatku za registraci u [název banky] [název banky] banky a další poplatky spojené se zprostředkovatelskou činností, které se žalovaný zavázal následně uhradit. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal neprodleně vyrovnat zápornou výši provizních příjmů, což neučinil. Skladba celkové výše dlužných provizí vyplývá z provizního příjmu. Žalobkyni tak vznikl nárok na zpětnou úhradu částky ve výši 35 331,64 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje nevrácené provize a další úhrady, které učinila žalobkyně za žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává a to ani z části. Dále uvedl, že žaloba je neurčitá, neboť v ní absentují konkrétní tvrzení ohledně vzniku tvrzeného dluhu ve výši 35 331,64 Kč. Považuje za nesporné uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], když tuto žalovaný dne [datum] vypověděl, žalobkyně potvrdila doručení výpovědi a její akceptaci ke dni [datum]. Výpovědní doba činila 6 měsíců, spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným tak skončila dne [datum]. Žalovaný plnil a plní své povinnosti ze Smlouvy, když dle názoru žalovaného žalobkyně činí nevhodné a neodůvodněné právní kroky, které mají souvislost právě s ukončením Smlouvy. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně mu zaslala email dne [datum], ze kterého mu vyplývala povinnost uhradit jí částku 29 199,37 Kč, z čehož částka 15 588,43 Kč představovala záporný zůstatek na provizním účtu a částka 12 580, 23 Kč měla být smluvní pokuta. Záporný zůstatek žalovaný uhradil dne [datum], smluvní pokutu uhradit odmítl, neboť se směrnicí a pravidly nebyl seznámen a tyto nebyly ani součástí Smlouvy. Žalovaný pak dne [datum] obdržel emailem od žalobkyně směrnice – Udělování nápravných opatření, výtek a ostatních sankcí, Pravidla chování spolupracovníků žalobkyně. Teprve poté žalovaný nabyl vědomost o tom, že předpokladem pro porušení těchto pravidel je ovlivňování klientů ze strany jiného spolupracovníka za účelem změny smluv či v důsledku nepřípustného chování spolupracovníka. Což však v dané situaci nenastalo, podrobné vysvětlení žalovaného týkající se skutkových okolností jednání, které jsou mu žalobkyní kladeny k tíži, za které mu žalobkyně smluvní pokutu vyměřila, soud dále nerozepisuje, neboť se tímto v řízení pro nadbytečnost nezabýval, jak bude odůvodněno dále. Následně žalovaný uvedl, že mu byly postupně žalobkyní zasílány výzvy s dlužným plněním, první dne [datum] znějící za částku 24 518,92 Kč, další dne [datum] znějící na dlužnou částku 24 643,94 Kč (jistina 19 754,09 Kč), dále dne [datum] znějící na částku 24 643,94 Kč (jistina již 20 954,09 Kč). Konečně žalovaný uvádí, že mu nebyla doručena předžalobní výzva ze dne [datum], kde je požadováno nově celkem 44 558 Kč (dlužná jistina 35 331,64 Kč), když s touto se seznámil až při nahlížení do spisu. Závěrem tedy žalovaný navrhl žalobu zcela zamítnout, když záporný zůstatek ve výši 15 558,43 Kč uhradil již dne [datum] a se smluvní pokutou ve výši 12 580,23 Kč nesouhlasí, neboť má za to, že na tuto žalobkyně nemá právní nárok. Ve zbývající částce 7 192 Kč je žaloba neurčitá. 3. V průběhu řízení žalobkyně navýšila žalovanou částku o 18 998,26 Kč na celkově dlužnou částku 54 329,90 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně co se týká výpočtu provizí a jejich vratek odkázala na čl. 6 Smlouvy, který poté odkazuje na vnitřní předpis žalobkyně„ Pravidla odměňování – Ceník provizí“ (dále jen„ Pravidla odměňování“). Z pravidel odměňování pak vyplývají základní pojmy jako získatelská provize, která vzniká spolupracovníkovi za zprostředkování smlouvy o finančním produktu s partnerskou společností žalobkyně. Výpočet získatelské provize se pak odvíjí od parametrů zprostředkované smlouvy a smluvních ujednání mezi žalobkyní a partnerskými společnostmi, na základě kterých jsou pak žalobkyní vydány provizní listiny, dle kterých se provede konkrétní výpočet provize. V Pravidlech odměňování je pak uvedena i povinnost spolupracovníka vrátit poměrnou část provize, na kterou zanikne nárok. Konkrétní výpočet storna provize se provede opět podle příslušné provizní listiny. Konkrétní provizní listina pak stanoví dobu odpovědnosti za storno. Vyplacená provize se rozpočítá poměrně podle tohoto období a dojde-li k zániku pojistné smlouvy v tomto období, nárok na provizi v poměrné části zanikne za tu část období, ve kterém již smlouva netrvá. Pro přehlednost žalobkyně předložila vývoj uplatněné částky ve výši 54 329,90 Kč, a to od prvního období, kdy vznikl žalobkyni nárok na vrácení části vyplacené provize, když tabulka přehledně líčí, jak se žalovaná částka vyvíjela v čase (čl. 39 – 39pv spisu) za období od [datum] do [datum]. Žalobkyní uplatněná pohledávka ve výši 54 329,90 Kč je vypočtena z 193 831,14 Kč (celková dlužná částka za daná období) – 139 501,24 Kč (účet storno rezervy). Dále žalobkyně uvedla přehled smluv, za které požaduje vratky provizí, a to za veškerá období uvedená ve svém doplněném vyjádření, když z tohoto přehledu smluv je zřejmé, za jakou smlouvu a v jaké výši žalobkyně vratku požaduje (čl. 40 – 48 spisu). Žalobkyně nedisponuje většinou těchto smluv i přesto, že měla snahu je vyžádat od smluvních partnerů, nebyly jí s ohledem na nařízení o ochraně osobních údajů GDPR poskytnuty. K poskytnutým údajům žalobkyně uvedla, že se jedná o údaje z automatizovaného systému, který je chráněn proti vnějším zásahům, přičemž možnost do něj zadávat údaje mají jen pověření pracovníci žalobkyně. Žalovaný má pak povinnost správnost údajů v systému kontrolovat. V případě, že by dle něj údaje nebyly korektní, měl žalovaný smluvní povinnost o tom žalobkyni bezodkladně informovat. Protože tak neučinil, považuje žalobkyně výši vyplacených provizí za prokázanou a zřejmou. Co se týká smluvní pokuty, odkazuje žalobkyně na„ Pravidla chování spolupracovníků [právnická osoba] číslo C/07 /2011 dále jen„ vnitřní předpis“), který je platný od [datum]. Předpisy jsou přístupné a uveřejněny na portále [právnická osoba], kam měl žalovaný přístup, jinak by obecně nemohl vykonávat činnost pro žalobkyni a nemohl uzavírat pojistné smlouvy a doručovat jejich návrhy. Čl. [číslo] Smlouvy mluví o povinnosti obchodníka dodržovat nejen obecné právní předpisy ale i vnitřní předpisy [právnická osoba]. Žalovaný porušil stanovenou povinnost vyplývající z těchto předpisů, respektive stanovený zákaz, když zrušil pojistnou smlouvu, kterou sjednal jiný spolupracovník. V souvislosti s dělenou provizí byla žalovanému vypočtena výše smluvní pokuty 12 580,23 Kč – což je i výše jeho podílu na způsobeném stornu, kterou svým jednáním způsobil. Vzhledem k jeho postavení obchodníka ve struktuře žalobkyně vznikla žalovanému a jeho struktuře povinnost nahradit svým podílem storno struktuře, ve které byla pojistná smlouva sjednána (poškozená struktura). Další bližší tvrzení žalobkyně ohledně oprávněnosti a samotného uložení vyplývajícího z vnitřního předpisu soud dále nerozepisuje, neboť se tímto v řízení pro nadbytečnost nezabýval, jak bude odůvodněno dále. 4. Žalovaný dále reagoval na tvrzení žalobkyně tím, že žalobkyně neustále mění způsob výpočtu své domnělé pohledávky a žalovaný s tímto vyjadřuje svůj nesouhlas. Pokud mu byly doručeny provizní výpisy, pak následně uhradil tzv. záporné saldo, stejně jak to bylo s částkou 15 588,43 Kč. Žalovaný nesouhlasil s úhradou smluvní pokuty ve výši 12 580,23 Kč, proto tuto neuhradil. Mimo jiné pak žalovaný uvedl, že zavedená praxe mezi žalobkyní a žalovaným spočívala v tom, že žalovaný hradil v provizním výpisu za dané období tzv. záporné saldo, které je uvedeno v kolonce Provize za provizní účet celkem sloupec celkem, což se projevilo v následujícím výpisu v kolonce VZS – úhrada záporného salda. Na důkaz žalovaný předložil výpisy ze svých účtů za období od [datum] – [datum], ze kterýc