7 C 330/2021-17 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1 484,29 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 167,98 Kč, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu zákonného, kdy žalobkyně si nesplnila svojí zákonnou povinnost, kdy podle § 3 odst. 4 z. č. 348/2005 Sb. pokud je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků odběratelem elektřiny v distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě oznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30-ti dnů v den doručení předmětné výzvy. Zároveň žalovaná byla v tomto ohledu i zákonem stanoveným způsobem poučena. V důsledku tohoto vznikl žalobci nárok dožadovat se po žalované tohoto poplatku za období od [měsíc] 2020 do [měsíc] roku 2020 celkem ve výši 1 484,29 Kč. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Žalovaná byla s poukazem na § 3 odst. 4 z. č. 348/2005 Sb. vyzvána k úhradě televizního poplatku, neboť bylo zjištěno, že odběratelem elektřiny připojeného k distribuční soustavě. Na příslušné poučení a výzvu nikterak nereagovala, tzn., žalobce měl za to, že je příslušným poplatníkem, který si nesplnil své povinnosti zákonné tak jak mu ukládá z. č. 348/2005 Sb. Žalované tak byl vyúčtován poplatek za období od [měsíc] 2020 do [měsíc] roku 2020, který představoval částku 135 Kč za každý měsíc a pouze za [měsíc] 2020 134,29 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalované i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky, kterého se dožaduje v kapitalizované podobě s poukazem na § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za 2 úkony právní služby – 2 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 2 režijní paušály – 2 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 1 126 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci].