7 C 339/2022-21 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se manželka dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o rozvodu manželství, které s manželem uzavřela dne [datum] před [stát. instituce]. Manželka tento svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jí a manželem se postupem doby objevily rozdílné názory, zejména na financování domácnosti, společné hospodaření, které vyvrcholily rozchodem účastníků. Manžel se následně ze společné domácnosti [obec a číslo] odstěhoval. Manželé jsou dohodnuti na vypořádání vzájemných majetkových vztahů včetně práva bydlení a výživného. Manžel k návrhu na rozvod manželství přistoupil. Ze shodných tvrzení účastníků řízení má soud za prokázané, že z manželství se nenarodily žádné děti. Z oddacího listu, vystaveného [stát. instituce] soud zjistil, že manželé uzavřeli dne [datum] manželství, v případě manžela se jednalo o manželství první, v případě manželky o manželství opakované. Z dohody o vypořádání vzájemných práva včetně práva bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum] soud zjistil, že manželé mají upravena vzájemná práva a povinnosti včetně práva bydlení po dobu po rozvodu manželství. Oba vyjádřili, že se cítí být předmětnou dohodou vázáni. Předmětná dohoda odpovídá zákonem stanoveným náležitostem. Z výpovědi manželky soud zjistil, že podáním návrhu na rozvod manželství sleduje opravdovou vůli být rozvedena a manželství považuje za neobnovitelné. Z výpovědi manžela soud zjistil, že přistoupení k návrhu na rozvod manželství sleduje opravdovou vůli být rozveden a i on považuje manželství za neobnovitelné. Po provedeném dokazování, po vyhodnocení každého důkazu jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že manželství je do té míry, hluboce a nenapravitelně rozvrácené, že nelze očekávat jeho obnovu. K tomuto závěru dospěl soud, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství. V daném případě tak byly splněny předpoklady pro přistoupení k rozvodu manželství postupem podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 23 zákona č. 292/2013 Sb.