17 C 323/2022-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Manželka podala u soudu dne [datum] návrh na rozvod manželství. Manželství je dlouhodobě nefunkční, a to vlivem požívání alkoholických nápojů ze strany manžela. Manžel dává přednost svým osobním aktivitám před rodinným životem. Dne [datum] se od manžela s dcerou odstěhovala. 2. Manžel uvedl, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí, spatřuje příčiny rozvratu v nevěře manželky, což vedlo v roce 2018 k užívání alkoholu ve zvýšené míře. Při jednání soudu se manžel k návrhu manželky připojil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 384 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) podle kterého platí, že podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. 4. V této souvislosti je nutné uvést, že manželé soudu nepředložili dohodu o úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností, společného bydlení na dobu po rozvodu. Z procesního hlediska se tedy v projednávané věci jedná o společný návrh, avšak nikoliv o společný návrh, jak jej chápe zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ NOZ“), proto je vyloučen postup dle § 757 odst. 1, 2 NOZ. S ohledem na absenci odkazu v zákoně o zvláštních řízeních soudních na NOZ vychází soud z toho, že kategorie společného návrhu je pojata odlišně v hmotněprávním a procesním předpisu. Jinými slovy, zatímco společný návrh podle NOZ je společným návrhem dle z. ř. s., společný návrh dle z. ř. s. nemusí být společným návrhem dle NOZ a soud je povinen ve druhém případě zjišťovat příčiny rozvratu. 5. Z oddacího listu, z občanského průkazu manželky a registru osob soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno u manželky jako první, u manžela jako druhé. Účastníci jsou české národnosti, české státní příslušnosti. Společné bydliště měli v obvodu Okresního soudu v Domažlicích. Z manželství se narodila dcera [jméno], [datum narození]. 6. O výchově a výživě nezletilých dětí bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], 8 P a Nc 353/2022 a [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. 7. Účastníci učinili nesporným, že příčinou rozvratu byla názorová a povahová odlišnost mezi účastníky řízení, což vedlo ke ztrátě komunikace mezi manželi a vedlo až k citovému odcizení, což vyvrcholilo odstěhováním manželky v květnu 2022 od manžela a dále, že do odstěhování manželky v květnu 2022 oba bydleli na adrese [adresa] adrese [adresa manželky]. 8. Podle ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 9. Soud má za to, že rozvod manželství v tomto případě není v rozporu se zájmy nezletilé dcery, neboť z účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že je jí situace rodičů známa, otec výživné hradí (s jednou výjimkou dluhu na výživném za jeden měsíc) a styk mezi dcerou a otcem bude v budoucnu upraven podle potřeb a přání dcery. 10. Soud konstatuje, že byla splněna podmínka podle § 755 odst. 3 NOZ, tedy že před rozhodnutím o rozvodu manželství je nutno upravit práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. 11. Soud zjistil, že mezi manželi došlo k rozvratu na základě názorové a povahové odlišnosti mezi účastníky řízení, což vedlo ke ztrátě komunikace mezi manželi a vedlo až k citovému odcizení, což vyvrcholilo odstěhováním manželky v květnu 2022. 12. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k přesvědčení, že manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze obnovení soužití manželů očekávat. Důvodem pro rozvrat manželství jsou – jak již bylo výše uvedeno - názorové a povahové odlišnosti. Takto vzniklý a ke dni vyhlášení rozsudku stále trvající stav rozvratu manželství podle ustanovení § 755 odst. 1 NOZ odůvodňuje, aby manželství účastníků bylo rozvedeno. 13. S ohledem na splnění všech zákonem stanovených předpokladů soud manželství účastníků rozvedl. 14. Podle ustanovení § 23 z. ř. s. platí, že žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželství, tedy i v řízení o rozvodu manželství, nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové okolnosti v této věci zjištěny nebyly, proto soud výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.