19 C 169/2023-10 — Okresní soud v Domažlicích

1. V posuzované věci jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, neboť společnému návrhu na zrušení registrovaného partnerství bylo vyhověno (ustanovení § 399 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 395 zákona o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“), soud proto předkládá pouze stručné odůvodnění tohoto rozsudku. 2. Předmětem řízení je společný návrh partnerek na zrušení registrovaného partnerství, uzavřeného dne [datum], zapsaného v knize registrovaného partnerství matričního úřadu městského obvodu [obec a číslo]. 3. Podle ustanovení § 17 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů, platí, že připojí-li se k návrhu na zrušení partnerství druhý partner, soud nezkoumá, zda partnerský vztah již fakticky netrvá, a rozhodne o zrušení partnerství. 4. Jelikož účastnice řízení podaly společný návrh na zrušení registrovaného partnerství (resp. jde o návrh první partnerky, ke kterému se současně druhá partnerka připojila), soud ve smyslu ustanovení § 17 zákona o registrovaném partnerství nezkoumal, zda partnerský vztah již fakticky netrvá, a rozhodl o zrušení partnerství. 5. Soud přitom s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení rozhodl bez nařízení jednání, neboť zákon o registrovaném partnerství v případě společného návrhu nevyžaduje zjištění existence rozvratu partnerství (tím méně pak jeho případných příčin), ani neobsahuje povinnost soudu při jednání vést partnerky k odstranění příčin rozvratu a usilovat o jejich smíření (jako je tomu v případě rozvodu manželství), nařízení jednání by tak vedlo toliko k nerozumné prolongaci řízení a nedůvodnému navyšování jeho nákladů. 6. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 23 z. ř. s., neboť okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení některé z účastnic, zvláště když ani jedna z partnerek náhradu nákladů řízení nepožadovala.