19 C 235/2022-17 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal určení vlastnického práva k osobnímu automobilu tovární značky Subaru, [registrační značka], VIN: [číslo ] (dále též jen„ předmětné vozidlo“); v žalobě přitom uvedl, že označený automobil„ na základě ústní dohody“ zakoupil žalovaný dne [datum], přičemž žalobce dne [datum] zaslal – dle dohody – žalovanému úředně ověřenou plnou moc k přepsání vozidla v registru vozidel, k přepsání vozidla však do podání žaloby nedošlo. 2. Při jednání dne [datum], na které se žalobce bez jakékoliv omluvy nedostavil, žalovaný připustil, že dne [datum] nebo [datum] skutečně od žalobce předmětný vůz převzal, popřel však, že by byla uzavřena kupní smlouva. Podle žalovaného totiž byli účastníci řízení domluveni tak, že si žalovaný vozidlo pouze vyzkouší, přičemž žalobci předal zálohu ve výši 24 000 Kč. K přepisu vozidla pak žalovaný nepřistoupil, neboť dne [datum] u automobilu zjistil zásadní defekt, a tuto podle jeho názoru skrytou vadu okamžitě oznámil žalobci. Současně žalovaný žalobci sdělil, že žádá o slevu anebo mu auto vrátí. 3. Vzhledem k procení obraně žalovaného, prezentované při jednání dne [datum], soud jednání odročil, aby žalobci umožnil na námitky žalovaného případně reagovat. Jakkoli se totiž žalobce k jednání bez omluvy nedostavil, nebylo v době jednání postaveno na jisto, zda absence žalobce při jednání neměla omluvitelný (legitimní) důvod. Soud proto žalobce prostřednictvím protokolu o jednání poučil v tom smyslu, že dosud neprokazuje, že dne [datum] uzavřel se žalovaným ústní kupní smlouvu, a případně nevyvrací tvrzení žalovaného, že od dohody (smlouvy) odstoupil. Současně se žalobci dostalo poučení, že soud žalobu zamítne, pakliže žalobce na odročeném jednání neprokáže, že se žalovaný ke dni [datum] stal vlastníkem předmětného vozidla. 4. Přestože žalovaný poštovní obálku, obsahující protokol o jednání ze dne [datum] i předvolání k odročenému jednání, osobně převzal (což potvrdil svým podpisem), k odročenému jednání se opět bez jakékoliv omluvy nedostavil. 5. Soudu tak nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť žalobce – přestože byl o této skutečnosti poučen – neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzené skutečnosti, že se žalovaným dne [datum] uzavřel kupní smlouvu. Pouze pro úplnost je možno dodat, že ve svém důsledku žalobce neunesl ani břemeno tvrzení, neboť v žalobě neuvedl, za jakou částku žalovanému předmětné vozidlo prodal, neboť ujednání o ceně představuje podstatnou náležitost kupní smlouvy (srov. ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku). 6. Žalobci případně na vysvětlenou je konečně možno uvést, že tvrzení o uzavření ústní kupní smlouvy mohl žalobce prokázat svou účastnickou výpovědí; jelikož se však na žádné z nařízených jednání nedostavil, této možnosti se svým (omisivním) jednáním„ dobrovolně“ vzdal. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovanému žádné procesně relevantní náklady nevznikly, respektive žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.