ECLI: ECLI:CZ:OSDO:2024:19.C.265.2024.1 Datum: 2024-12-05 Předmět: O zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím, odvíjející se od právního vztahu, založeného mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o úvěru ze dne , datum, .2. Žalovaná se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila, současně, byť pouze fikcí a ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) dala žalovaná souhlas k tomu, aby bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř.3. Soud tak z důvodu procesní pasivity žalované (respektive absence jakékoliv její procesní obrany) rozhodoval jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým závěrům.4. Žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně – obchodní společností , právnická osoba, – na základě shora identifikované smlouvy vyplacena částka 18 000 Kč; podle (žalovanou nevyvráceného) tvrzení žalobkyně žalovaná na jistině do podání žaloby ani později ničeho neuhradila. Z důvodu procesní pasivity žalované tak dospěl soud ke klíčovému skutkovému závěru, že žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně skutečně vyplacena částka 18 000 Kč (což vyplynulo z dotazu na bankovní ústav, u kterého měla žalovaná v rozhodné době účet), kterou žalovaná dosud „nevrátila“.5. Jelikož žalobkyně požaduje po žalované toliko dlužnou jistinu a zákonný úrok z prodlení, nezabýval se soud z důvodu procesní ekonomie otázkou, zda je možno považovat předmětnou smlouvu za smlouvu platnou, neboť za daného stavu postačí hodnotit její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, přičemž i v tomto případě náleží žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku taktéž zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.6. Soud proto prvním výrokem uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 18 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla plně úspěšná se svým nárokem, a tudíž jí přísluší plná náhrada nákladů řízení, které k uplatnění svého práva účelně vynaložila. Vedle zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), účelně vynaložené náklady tedy představuje i odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů, tedy částka 252 Kč. Celkem tak čítají žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení částku 2 452 Kč.