20 C 326/2023-158 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že zemřelý žalovaný je jejím otcem. V návrhu uvedla, že žalovaný sdílel s matkou žalobkyně domácnost nejméně 6 měsíců před početím matky. Žalobkyně má v rodném listu zapsaného tehdejšího manžela matky , jméno FO, , nar. , datum, , kdy matka žalobkyně podala návrh na popření otcovství, kdy Okresní soud v Domažlicích rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, určil, že , jméno FO, není otcem žalobkyně.2. Z rodného listu žalobkyně vyplynulo, že jejím matričním otcem uvedeném v rodném listě je , jméno FO, , nar. , datum, .3. Z obsahu spisu Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. , spisová značka, , a to zejména rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že bylo popřeno otcovství matričního otce žalobkyně , jméno FO, , a to na základe shodných prohlášení účastníků a znaleckého posudkem z oboru genetika, kterým bylo otcovství matričního otce vyloučeno.4. Žalobkyně při jednání uvedla, že o tom, že byl žalovaný jejím otcem, ví od malička. Žalovaný opustil jejich společnou domácnost zhruba v jejích 12 letech. Návrh podala z důvodu vedeného dědického řízení po žalovaném.5. Ostatní vyslechnutí účastníci o věci neměli žádné poznatky.6. Soud ustanovil znalkyni z oboru zdravotnictví, odvětví genetika, Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , která ve věci vypracovala znalecký posudek. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že na základě provedení genetického vyšetření je dán polorodý sourozenecký příbuzenský vztah s žalobkyně s účastníky , Jméno účastníka B, a , Jméno účastníka C, s pravděpodobností vyšší než 99,99 %. Na základě pravděpodobnostních výpočtů je proto otcovství žalovaného vůči žalobkyni prakticky prokázáno.7. Podle § 783 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Podle odst. 2 se má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Podle odst. 3 není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud.8. K určení otcovství soudem může dojít jedině tehdy, pokud otcovství nebylo určeno podle § 776 (otcovství manžela matky), § 777 [souhlasné prohlášení matky, manžela (příp. bývalého manžela) a dalšího muže], § 778 (otcovství muže, který dal souhlas k umělému oplodnění matky) ani podle § 779 (souhlasné prohlášení matky a muže). K určení otcovství soudem podle § 783 může dojít dále tehdy, pokud otec určený podle některého z výše cit. ustanovení své otcovství úspěšně popřel. K podání žaloby jsou aktivně legitimováni matka, muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, i dítě.9. Určení otcovství soudem je možné i tehdy, není-li domnělý otec naživu. V takovém případě se návrh na určení otcovství soudem podle § 783 odst. 3 o.z. podává proti opatrovníkovi zvlášť k tomu jmenovanému soudem.10. Zástupce žalobkyně závěrem navrhl, aby soud návrhu s ohledem na provedené dokazování vyhověl. Náhrady nákladů řízení se vzdal.11. Opatrovník žalovaného závěrem uvedl, že návrh žalobkyně považuje za důvodný a navrhl, aby mu soud vyhověl a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.12. Po provedeném dokazování má soud za to, že návrh je důvodný. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný žil se žalovanou ve společné domácnosti do jejího věku 12 let. Nadto bylo otcovství žalovaného prokázáno znaleckým posudkem z oboru genetika. Soud má tedy za to, že nelze vnést žádné pochybnosti o tom, že by žalovaný nebyl biologickým otcem žalobkyně. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že žalovaný je otcem žalobkyně.13. Výrok o nákladech řízení účastníků je odůvodněn ustanovením § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.14. Soud závěrem výrokem III. uložil žalobkyni uhradit doplatek k žalobkyní uhrazené záloze za zpracování znaleckého posudku a výrokem IV. stanovil, že stát Česká republika nemá s ohledem na částečné osvobození žalobkyně od soudních poplatků a záloh ve výši 6/10 nárok na úhradu zbytku uhrazené ceny znaleckého posudku.