5 C 117/2024-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 16 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, částku ve výši 1 284 Kč a náhradu nákladů řízení. K žalobě pak žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla dne , datum, žalované peněžní prostředky. Žalovaná se zavázala kromě jistiny uhradit žalobkyni rovněž smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, s tím, že žalovaná měla splácet každý měsíc vždy k 3. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohla žalovaná splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení žalované byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky s níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení následující den po zesplatnění úvěru, který nastal dne , datum, . Žalobkyně tak žádá smluvní pokutu od data prodlení tj. , datum, do odeslání předžalobní výzvy dne , datum, v kapitalizované výši 1 284 Kč.2. Soud v dané věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.3. Soud v dané věci došel k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč s tím, že peněžní prostředky budou poskytnuty dne , datum, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 3. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši odpovídající roční procentní sazbě ve výši 5 521,72 %. Z potvrzení o platbě vyplývá, že byla žalované žalobkyní na účet zaslána dne , datum, částka ve výši 7 000 Kč, dne , datum, částka ve výši 3 000 Kč a dne , datum, částka ve výši 2 000 Kč. K zesplatnění úvěru došlo ze strany žalobkyně ke dni , datum, .4. Právní posouzení dané věci pak vychází z občanského zákoníku.5. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, a to z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s tím, že žalovaná byla povinna hradit vždy nejpozději k 3. dni v měsíci úroky ve výši 40 % měsíčně s tím, že náklady na úvěr odpovídají roční úrokové sazbě ve výši 5 521,72 %. V dané smlouvě jsou ujednání, na jejichž základě se žalobkyně mohla ve velmi krátkém časovém období domáhat částek, které významně převyšují poskytnutou jistinu. Při zesplatnění úvěru vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 35 395 Kč, což je částka, jež se rovná téměr trojnásobku poskytnuté jistiny žalované. V předžalobní výzvě pak byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 35 973,33 Kč. Soud v dané věci konstatuje, že sjednaná úroková sazba ve výši 480 % ročně s tím, že náklady na daný úvěr odpovídají roční úrokové sazbě ve výši 5 521,72 %, jsou nepřiměřená ujednání odporující dobrým mravům,11. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny. Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za takový je třeba považovat úrok převyšující zhruba trojnásobek běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.12. Žalovaná zůstala ve věci zcela pasivní. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že závazek nevznikl, zanikl nebo byl částečně uhrazen. Soud proto vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná na svůj závazek nic neplnila. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná má tak povinnost vydat žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši 12 000 Kč v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované dne , datum, , Zásilka se tak považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak je uvedeno ve výzvě, která skončila , datum, a od , datum, je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši 14,75 % ročně ode dne , datum, z částky 12 000 Kč.14. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 736,85 Kč, přičemž tato částka představuje 32,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,36 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 084 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.